To je ještě čeština nebo už dramatická výchova?

St 8.2. kemp Old Ford Reserve, 650 m.n.m. (New South Wales, Austrálie) - Bathrust Panorama Holiday Park, Bathrust, 720 m.n.m. (New South Wales, Austrálie)

I v tomto krásném kempu nás probouzí ukřičené ptactvo. Dnes máme v plánu přejezd do kempu v městě Bathrust, kde se máme o víkendu setkat s Amy a její rodinou. Cestou bychom se rádi zvládli kratší trek nebo spíš delší procházku k bývalému železničnímu tunelu, na jehož zdech žijí fosforeskující červy.

Jedeme asi hodinu a půl. Místy projíždíme lesem, kde před několika lety hořelo – stromy na první pohled vypadají spíše suché,  u země ohořelé pahýly, kolem kterých rostou keře, při bližším si ale uvědomíme, že to co vypadá jako křoví, jsou vlastně nové mladé větve ohořelých stromů, který vyrazili z kmene kousek na zemí.

Kvalita silnic v NSW silně připomíná Mexiko.

Když dorazíme k místu, kde z hlavní silnice odbočuje menší směrem k parkovišti, ze kterého se dá dojít k tunelu, zastavíme na kraji silnice a chceme se ještě na něčem dohodnout. Během té krátké chvíle k nám přijde žena, která cestuje jiným obytným autem a sděluje nám, že oni tam taky chtěli, ale že cesta je od určitého body vhodná jen pro auta s náhonem na všechny čtyři kola a že oni se proto raději vrátili a teď řeší, jestli se tam dostanou nějak jinak.

Rozhodujeme se tedy, že dojede do informačního centra v nejbližším městě a tam se zeptáme. Když projíždíme upraveným a dobře vybaveným městečkem Lithgow, všimneme si parku s piknikovými stoly. Na informací, které jsou mimo centrum, se dozvíme, že druhá cesta k Červímu tunelu je zavřená kvůli opravám. Máme tedy smůlu, k tunelu se nedostaneme. Dostaneme, ale tipy na dvě jiná zajímavá místa – výhled a aboriginské malby.

Nejdřív se ale najíme v parku u piknikového stolu. Nejsme sami, stoly tu lidé běžně využívají. Poté vyjedeme na vyhlídku Hassans Wall Lookout, ze které je opravdu nádherný výhled do krajiny.

Následuje krátký přejezd na parkoviště odkud je to jen kousek k aboriginským malbám na skále. Zaparkujeme v krásné eukalyptovém lese. Při bližším pohledu je jasné, že i tady v minulosti pršelo. Upozorňuju na to Kubu: „Kubo, všimni si, tady je to taky ohořelý.“ Kuba reaguje: „A nechceme, aby to ještě dohořelo?“ (Občas přemýšlím, jestli to myslí vážně nebo to říká proto, aby nás rozesmál. Možná obojí, nevím.)

Upřímně řečeno, malby nejsou nic moc. Pár otisků rukou, ale místo je opravdu nádherné a úplně chápu, proč si jen původní byvatelé Austrálie vybrali. V okolí parkoviště by měla být ještě další místo, ale je vedro a dětem se už nikam nechce a tak se vrátíme k autu a pokračujeme směrem na Bathrust. Prohodíme se sezení, Holky jdou dopředu, já s Kubou dozadu ke stolečku. Potřebujeme se zase trochu učit. Vytáhnu notebook, najdu elektronickou učebnici českého jazyka a dáme se do toho. Kuba celou dobu klade systematický odpor, žádný úkol se neobejde bez výkřiku či zakňučení. V jednu chvíli se Janek se otočí dozadu a ptá se: „To je ještě čeština nebo už dramatická výchova.“ Těžko říct, někdy je to fakt na hraně.

V Barthrustu se ještě stavíme na nákup v Coles. Prochází postupně uličky a hledám, co by se nám mohlo ještě hodit. Přitom najdu Kubu, jak stojí v oddělení piknik, prohlíží si zboží a ptá se: „Nepotřebujeme novej zapalovač?“

Kemp Bathrust Panorama Holiday Park je upravený, členitý a poskytuje větší soukromí než kemp ve Stocktonu. Dámské toalety a sprchy jsou neuvěřitelně čisté, což asi dané tím, že je kemp poloprázdný a jsou tu spíše starší lidé, kteří využívají toalety ve svých luxusních karavanech.

Sotva se zabydlíme – postavíme přístřešek a rozestavíme pod ním stolek a židličky, uslyšíme zpoza karavanu, stojícího vedle nás, nějaké hádající se hlasy. Dva muži tam na sebe něco pokřikují. Já to moc nevnímám, protože mám zrovna něco na práci, ale když se zaposlouchám, slyším, že padají sprostá slova. Pak si všimnu muže asi v našich letech, jak vztekle pochoduje a cosi vykřikuje. Zatímco já s dětmi se držíme pod přístřeškem nebo v autě, Janek vyjde mimo náš vyhrazený prostor a přidá se k té ukřičené diskuzi. Pak na chvíli vše utichne, vztekloun odejde, ale za chvíli se zase vrátí, vykřikuje další nadávky. Joli je z toho docela vyděšená, naopak Kubu to zajímá a chtěl by se na pána podívat zblízka. Nakonec přijde pořádný urostlý chlap – manažer kempu – vzteklouna odvede pryč a předá policii, která odveze mimo město. Všichni se nám omlouvají – pán z vedlejšího karavanu, kolegyně toho vzteklouna a nakonec i manažer, který nám slíbí 20% slevu na náš pobyt.