Procházka lesem

Pá 17.3. Cosy Corner Campground (East), 5 m.n.m. (Western Australia, Austrálie) – Coalmine Beach Holiday Park, Walpole, 15 m.n.m. (Western Australia, Austrálie)

Po všech dopoledních domácích pracích, krátce po desáté opouštíme kemp a parkujeme jen kousek vedle. Vyrážíme na krátkou procházku kolem obvodu poloostrova.

Kaiserkový chleba.

Všude kolem nás rostou vysoké silné stromy. Ještě nedávno jsme byli na planině Nullarbor (což znamená žádné stromy) a teď tu chodíme pod obřími listnáči vyrůstajícími z hustého podrostu. Stromy se jmenují Karri a Marri, což mi přijde děsně vtipné. Roste jich tu spousta, proto byla tato část Západní Austrálie proslavená těžbou dřeva.

Po procházce přejedeme do městečka zajdeme si na oběd. Měl by nám spravit náladu, ale úplně se mu to nepovede. Poslední dobou máme takovou ponorku jako nikdy. Chvílemi je to lepší, ale zrovna teď se to zase vrátí. Myslím si, že na tom mají společný podíl dvě věci – jednou z nich je omezený prostor v busíku, který nám neposkytuje prakticky žádné soukromí a jakýkoliv pohyb v něm znamená, že někdo nebo všichni musí uhýbat.

Druhým důvodem je blížící se konec naší cesty, vracíme se sice až za měsíc, ale všichni se už moc těšíme a i když alespoň mi s Jankem bychom si to tady ještě chtěli užít, tak podvědomě to už nějak nejde. J

Po obědě přejedeme jen kousek do sousední osady Northcliffe, kde je signál a dětské hřiště. Holky mají poslední dvě on-line hodiny tohoto týdne. Kuba si najde dlouhý rovný klacek a hází jím jako oštěpem. Já se s ním chvíli učím (konečně se nám podařilo se školou získat jakýs takýs rytmus, ale nebylo to bez křiku a trvalo dlouho než si Kuba zvykla zase trochu sedět a učit se matiku a češtinu) a pak taky chvíli cvičím. V oblastech, kde byla země pokrytá pískem nebo prachem, jsem se ke cvičení nedokázala přinutit. Ještě zvládám cvičení na písečné pláži, ale položit si cvičící podložku do hnusného pouštního prahu a ležet na ní, to dokáže jen Týna.

Když on-line hodiny skončí, ujedeme jen asi 20 km a zastavíme na odpočívadle obklopeném vysokými stromy a džunglí. Až teprve před spaním zjistíme že jsem v Northcliffu zapomněla podložku a že se pro ni ráno budeme muset vrátit. Ještěže je to tak blízko.

K večeři máme nudle udon, které si Joli pořád dokola vařila v Japonsku. Joli je jí posypané sýrem jako špagety, Kuba suché, my ostatní se osmahnutou zeleninovou směsí.