Přejezd do CDMX
St 1.6. u jezera v Puácuaro, 2041 m.n.m. (Michoacán, Mexiko) – hotel Senador, Ciudad de Mexico, 2236 m.n.m. (Ciudad de Mexico, Mexiko)
U jezera je ráno krásně. Snažíme se vše, co nejrychleji sbalit a vyrazit na cestu. Je nám jasné, že dnes strávíme celý den na cestě a takové dny jsou náročné, co si budeme povídat. Hotel v hlavním městě Mexika, které zde budu nazývat zkratkou CDMX, máme rezervovaný a chtěli bychom v jeho garáži zaparkovat ještě za světla. Před námi je tedy cca. 360 mexických kilometrů. Mexických proto, že stav silnic ani dálnic neodpovídá těm českým. Naše průměrná rychlost na dálnici je zhruba 80 km/hod, mimo ni tak 50 km/hod. V česku by byla určitě alespoň o 10 km v hodině vyšší.
Nejdřív se šineme přes vesničky obklopující jezero, u kterého jsme spali. Po čase najdeme na placenou dálnici. Cesta ubíhá poměrně rychle. Jen jednou zastavuje kvůli úpravám okolí silnice – bagry vysoko nad námi upravují skály kolem dálnice a na silnici padají obří kameny.
Cesty do CDMX a pohybu v něm jsem se docela bála, ale nakonec máme velké štěstí. V podstatě až k hotelu dojedeme po široké cestě a nezdržíme se v žádné větší zácpě. Provoz není tak strašný, jak jsem se obávala. Úplně v pohodě dojedeme před hotel. Dostatečně vysoký vjezd do garáží je z druhé strany hotelu, musíme ho tedy objet, což bez problémů zvládneme a už parkujeme. Hurá!!! Taková úleva, že jsme v bezpečí a cestou se nám nic nestalo.
Další kámen ze srdce mi spadne, když na recepci dostaneme klíče od pokojů. Trochu jsem se bála, že by naše rezervace nemusela z nějakého důvodu platit, ale naštěstí je vše v pořádku. Za čtyři noci ve dvou pokojích platíme necelých 5000 pesos asi 600 pesos (700 Kč) za pokoj a noc.
Pokoje jsou prostorné a čisté. Jeden pro děti, jeden pro nás.
Jsme tak unavení, že si jen doneseme to nepotřebnější na pokoj, osprchujeme se a odpočíváme.