Odpočinkový den v CDMX

Čt 2.6.  hotel Senador, Ciudad de Mexico, 2236 m.n.m. (Ciudad de Mexico, Mexiko)

Tenhle článek píšu až po delší době a většinu z tohoto dne jsem již zapomněla. Pamatuji si, že jsme ráno dlouho spali a pak odnesli špinavé prádlo do nejbližší prádelny. Cestou zpět jsme objevili pekárnu a koupili čerstvé pečivo.

Duhová sova na zdi přímo naproti hotelu.

Cestou do prádelny.

Čtvrť, kde je náš hotel, je čtvrť s vyššími budovami a není to tam zrovna hezké. Chodníky jsou rozbité, je tu několik autoopraven či autolakoven a taky několik obchodů se zbožím jaké dostanete v Hornbachu, Akorát tady ho mají vyložené na chodníku před obchodem a vy jím musíte prokličkovat.

Kafe uvařené v autě v garáži a vypité na hotelovém pokoji.

Oběd jsme si dali v autě – čerstvé housky a něco z ledničky. Ledničku jsme museli v garáži vypnout a je tedy potřeba sníst, co nejvíc chlazených potravin.

Přípravy na grilování.

Kolem druhé hodiny vyrážíme do víru velkoměsta. Po čtvrté máme přijít k Evě Kubátové, té Evě Kubátové, která napsala Mexikopedii. Děti se na to už několik dní intenzivně těší a hlavně Joli nemluví o ničem jiném. Je to asi 5 kilometrů a my jsme se v rámci poznání města rozhodli, že tam dojdeme pěšky. Trasa není složitá, stačí trefit na hlavní silnici, po ní jít asi dva kilometry, pak zahnout jít další dva kilometry a pak trochu kličkovat a jsme tam. Ve skutečnosti je to o dost složitější. Jen trefit na tu první hlavní silnici nám trvá asi čtvrt hodinu.

Vyrážíme do víru megaměsta.

Hlavní ulice má úzký chodník, na kterém je plno lidí  a tady plno zboží, stánků, děr a jiných překážek. Pohyb je náročný. K tomu tam hlasitě vyřvává hudba – z každého obchodu jiná a prodavači stejně hlasitě nabízejí své zboží. Dost si oddechneme, když narazíme na obchod s japonským zbožím, kde Eviné dcerce koupíme nějaký dárek.

Flašinetáře najdete v Mexikopedii pod písmenem “F”.

Týna točí klikou od flašinetu.

Joli točí klikou.

Pak zahneme na druhou hlavní ulici. Vyfotíme si flašinetáře (máme radost, že jsme je potkali, píše se o nich v Mexikopedii), děti si zatočí klikou. Pokračujeme dál. Koupíme v obchůdku vychlazené pivo, nějakou limonádu pro děti a chili chipsy pro Andulku, protože podle Evina rozhovoru pro Casablanku, je má Andulka moc ráda.

Na hlavní třídě někdo prodává tyhle podivné strašidelné panenky. Na ostrov panenek, který je také v Mexikopedii, se nedostaneme, ale tohle beru jako takovou upoutávku a musím říct, že mi to stačí.

K Evě dorazíme chvíli po čtvrté. Pustí nás na dvůr bytového domu, kde ve čtvrtém patře bydlí, jsem překvapená, jak je tam čisto. Potom pouličním chaosu je to příjemná úleva pro oči i mozek.

U Evy Kubátové a její rodiny na terase. Krásně jsme se my dvě Evy sladily, co říkáte?

Průběh návštěvy nebudu podrobně popisovat. Zmíním jen, že máme k jídlu výtečné tacos z grilovaného hovězího a než odjedeme přivolaným Uberem Justýnka zpívá do mikrofonu Nohavicovu písničku Kozel.

Eva, Izra i Andulka nám podepsali věnování do kaší Mexikopedie.

Týna zpívá karaoke.

Byl to krásný večer. Nikomu se nám nechtělo odejít, ale v nejlepším se má přestat. Uber nás odveze bezpečně před hotel.

Rozlučková fotka před domem.

Mexikopedie je kniha, která nám pomáhá lépe pochopit Mexiko a jsme moc rádi, že ji máme. Pokud byste o ni měli také zájem, můžete si ji koupit přímo v internetovém obchodě nakladatelství Argo, který se jmenuje Kosmas. Takto je to pro nakladatelství nejvýhodnější a nejvíce tak podpoříte tak i vznik dalšího dílu Mexikopedie. Stačí kliknout ZDE. Pokud ale máte své oblíbené knihkupectví u sebe ve městě, určitě si knihu kupte nebo objednejte tam a podpořte tak svého knihkupce.