Objíždíme Valparaíso

Ne 6.11. Playa La Cebada, 0 m.n.m. (Chile) – benzínka (Chile)

Noc jsme strávili na nádherném místě. Chtěla bych si celé dopoledne hrát na pláži s barevnými oblázky, ale Joli je smutno, nelíbí se jí tady a chce odjet pryč. Takže si na pláži pohraju jen chvilku a pak jedem. Docela mne to mrzí, kdovíkdy zase budeme na spát takový kousek od oceánu. Chilané si tu kupují pozemky a staví na nich chaty, chatky a chatičky- Vůbec se jim nedivím, je tu tak krásně a divoce - trochu jako v Norsku, ale s kaktusy rostoucími v trávě nad oceánem.

Dnes je den, kdy celý den jen jedeme a jedeme. Oběd ze zásob si dáme na odpočívadle uprostřed ničeho. Jsou tam piknikové stoly a ve sprchách, které jsou zdarma, teče horká voda proudem. Chilský národní poklad. Věc nevídaná. Horká sprcha a ještě k tomu zdarma. V Chile nepotřebujeme spát v kempech (které jsou docela drahé a často nemají wifi), v Chile se osprchuje zdarma na odpočívadle či za drobou sumu na benzínce a přespíme zdarma na pláži či někde v divočině.

Odpoledne nás dálnice dovede před město Valparadíso. Mělo by být krásné město, plná zajímavých graffiti. Město, kde měl jeden ze svých domů Pablo Neruda, chilských básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu. Jenže, když kouknu iOverlandera, je tam tolik červených vykřičníků, že tolik jich nebylo ani v Mexico City. Když je pročítám, lekám se víc a víc. Kapesní krádeže mne neberou, ty jsou standardem i v Praze. Bojím se přepadávání se zbraní, mám strach z vykrádání aut za bílého dne a nejvíc mne děsí propichování pneumatik na semaforech a následné okrádání (přičemž se specializují na auta zahraničních poznávacích značek). Do tohoto města fakt nechci ani za nic. Ukazuji vše Jankovi, když si to pročte, rozhodneme se městu vyhnout a pokračovat dál směrem na jih. Soustředit se na Chile spíš na přírodu než na města, která z nás stejně jenom tahají peníze a nic nového už nepřinášejí.

POZN: Před Valparaísem varují i na stránkách českého Ministerstva zahraničí. Působí tam organizované pouliční gangy, které okrádají turisty. Když si pročítám stránky jedné místní agentury, která již léta pořádá prohlídky graffiti ve městě, dozvídám se, že na graffiti do jedné z místních čtvrtí se jezdí jedině v autě s místním řidičem a místním průvodcem. Tohle místo opravdu není bezpečné. Nicméně si dovedu představit, že tam přijedeme, necháme auto v kempu nebo na hlídaném parkovišti, vezmeme si taxíka, dojedeme do centra, prohlédneme si to tam, dáme si kávu a dortík v kavárně pro turisty, taxíkem odjedeme zpět na hlídané parkoviště, kde si auto vyzvedneme. Celou dobu budeme ve střehu, aby nás nikdo neokradl nebo abychom omylem nezašli do nějaké úzké a opuštěné uličky. Jenže taková akce by trvala minimálně půl dne, což nám nezapadá do programu.