La Paz

Ne 23.10. kemp Barbaras Cochera, La Paz, 4065 m.n.m. (Bolívie)

Kolem osmé ráno se vrací francouzská rodina se třemi dětmi, které jsou stejně staré jako ty naše z týdenního výletu do Amazonie. Bohužel nám nepřeje štěstí – jednak ještě dnes odjíždějí, jednak míří na opačnou světovou stranu než my. Janek s papá Francouzem prohodí pár slov a pak jim zamáváme a jsou pryč.

My vyrážíme do pravidelný nedělní trh, který se koná ve čtvrti, kde je kemp. Trh začíná pozvolna u druhé nejbližší stanice modré linky lanovky a pokračuje několik kilometrů dál. Podle všeho to vypadá, že Bolivijci ze všeho nejraději nakupují právě u stánku. Na trhu se dá koupit skoro všechno, jak je vidět z fotek. My al nic nekupujeme, protože nemáme hotovost, Tu vybereme z bankomatu až na další stanici lanovky. Pak už vesele utrácíme – koupíme si něco k jídlu k obědu, já koupím metr černé prádlové gumy, Janek několik kousků aditiva do nafty, Kuba kožený bičík, který si už hrozně dlouho přeje, a Joli sadu šesti kostek a kelímku.

Bičíky.

Kostky.

Ozdoby na konci copů.

 Od Francouzů jsme dostali prázdnou nabíjecí kartu na lanovku. Když dorazíme na přestupní stanici z modré na červenou linku, nabijeme si na kartu dostatečný kredit (jedna jízda pro jednoho stojí 3 BOBy, přestup na další linku 2 BOBy), vystojíme frontu, nasedneme do kabinky a už se vznášíme nad trhem, který je ještě větší než jsme si mysleli. Když trh skončí, začne hřbitov a pak už se vezeme nad městem.

Přestupní stanice z červené linky na modrou.

Vystoupíme na konečné červené linky a dál už jdeme pěšky. Joli s vůbec nechce. Města takhle zblízka není moc pěkné. Buď se nám nepovede najít ta nejhezčí místa nebo je najdeme, ale nepřipadají nám dost hezká. Každopádně najdeme kavárnu, kde si na chvíli odpočineme nad kávou, dortíkem a salátem.

Nasedání do taxíku.

Vysedání z taxíku.

Ústřední hřbitov.

Pohled na trh za lanovky.

Pak vyjdeme ven, dojdeme na náměstí, nasedneme do taxíka a necháme se odvést ke stanici lanovky. Lanovkou dojedeme až jednu stanici za stanici, kde je kemp. Měl by tam být totiž supermarket, ale zrovna dnes je zavřený (asi jsou všichni na trhu). Tak ještě jednou vybíráme peníze v bankomatu, což je dost napínavé, protože to chvílemi vypadá, že se bankomat porouchal a kartu už nám nevrátí zpět, ještě jednou si nabíjíme kartu na lanovku a vracíme se jednu stanici zpět (dalo by se jít pěšky, ale je to asi dva kilometry, na ucaprtané děti už moc daleko).

Večer se osprchujeme, mají tam tzv. suicide shower.