Kupujeme vánoční dárky
Pá 23.12. byt A, 7. patro, Cerrito 1278, Buenos Aires, m.n.m. (Argentina)
Ráno klasicky škola. Děti ze školy kamenné už sice mají prázdniny, ale ty naše ještě dohánějí, co nestihly během cestování. Spousta činností se totiž dělá lépe, když na to má člověk víc místa a stabilní prostředí. Holky natáčejí různá videa a dodělávají prezentace. My s Kubíkem točíme dvě videa do matematiky – geometrii a číselnou osu.
Potom vyrážíme do města na nákupy. Nejdřív ale musíme najít poštu a poslat pohledy, které jsme napsali ještě na jihu v Patagonii. Některé z nich jsme dokonce opatřili argentinskými známkami a v podstatě jen potřebujeme najít poštovní schránku, abychom je mohli odeslat (aspoň si to tedy myslíme, ale nakonec se ukáže, že najít schránku nestačí a najít poštu také ne).
Janek našel na google mapách, že jedna pošta by měla být hned za rohem od našeho ubytování. Vyrazíme tedy tam, ale nikde nic. Janek se postupně zeptá ve třech obchodech, ale ti si ho posílají jako slepičku v pohádce O kohoutkovi a slepičce. Nakonec najde v mapách nějakou jinou poštu a tam vyrazíme. Je to asi kilometr. Dorazíme tam, na přepážce se zeptáme na známky do zahraničí, ale ty na téhle poště nemají, tady dávají jen jakési štítky. Posílají nás zase dál, na pobočku, kde známky mají. Takže další půl kilometr a jsme tam. Vypadá to na větší pobočku, Janek si vezme číslo a společně s dětmi čekají. Já jsem na obhlídku okolí – začínáme být hladoví. Na konci ulice najdu restauraci, která vypadá sympaticky a kde mají pizzu. Když se vracím zpět, potkám Janka, který mne vyrazil hledat, odešla jsem totiž i s pohledy.
Janek jde i s pohledy na přepážku a vrací se s tím, že známky za ten měsíc zdražily (roční inflace je tu údajně 100%). Dostal tedy dvě sady známek – jedny na pohledy bez známek a druhé dodatečné na pohledy se známkami. Rozdělíme s i práci – já trhám a přiděluji známky, ostatní olizují a lepí. Pak je hodíme do schránky a vyrazíme na oběd.
Objednáme si dvě pizzy a jedny noky, během čekání zajde Janek do copy-centra, které je hned za rohem vytisknout letenky a ubytování a taky něco holkám do školy. My zatím na obřích televizních obrazovkách sledujeme záznam z finála mistrovství světa v Kataru, kdy Argentina vyhrála nad Francií.
Po obědě se nám konečně povede koupit vánoční dárky. Pro mne je děti vyberou v lékárně :-) Nejvíc dárků ale nakonec koupíme zase u nás za rohem v papírnictví a ve výtvarných potřebách. Kuba si taky koupí nový deník – klasický černý Moleskin, k tomu koupíme vánoční balící papíry a obyčejná balící papír na výrobu vánočního stromečku.
Odpoledne tvoříme – pečeme z vánočkového těsta různé tvary. Pak Joli vystřihne z balícího papíru vánoční stromeček, nalepí ho na obří zrcadlo naproti jídelnímu stolu. Stromeček ozdobíme sněhovými vločkami vystřiženými z bílého papíru. Je to taková nečekaná krása.
Později odpoledne vyrazíme všichni na zmrzlinu. Pak mi Janek dá nějaké argentinské peníze a my s Joli koupíme dva dárky – pro Týnu a pro tátu.
Večer se Kuba koupe (konečně jsme našli špunt do vany), pak tam pereme obal od body-boardů, takhle špinavý by nám ho do Austrálie nevzali. Týna připraví k večeři vynikajíc sushi. Ó, my se máme.