Jihovýchodní pobřeží

Pá 5.7. kemp Sandfellsskógur - 280 km (5 h 37 min) – kemp Svínafell, asi 6 km západně od Jökulsárlón (Island) (Island)  

Spát tomhle kempu je jako spát u někoho na zahradě. Piknikové stolky, tajemné zahradní domky, potůček z mostkem ze dvou prken a hlavně spousta kvetoucích rostlin – vlčí boby, kakosty a žluté pryskyřníky. Těžko se mi z něho odjíždí.

Cesta z udusaného štěrku je vlní divokým údolím. Fotíme a natáčíme, jsme z té islandské přírody zatím úplně unešení. Tolik vodopádů jsme ještě nikde neviděli. Už je ani nefotíme, i když nejsou zrovna malé. Je jich tu tolik, že se člověku (málem) okoukají.

U moře zastavíme na parkoviště, kde stojí řádka aut. V dálce je vidět malý oranžový maják a dlouhá černá pláž. Uvařím těstoviny se skleněnou omáčkou a vyfotím si je stejně jako ty včerejší pečené paličky. Jen tentokrát to udělám tak, si vše připravím předem a pak rychle vyfotím pokrm naaranžovaný v misce. Joli ochotně asistuje a vznikne krásná fotky a jí ani nestihnou těstoviny vychladnout.

Procházka po pláži děti moc neláká. Máme problém je z vyhřátého auta vytáhnout ven do zimy a větru, ale když se nám to podaří a dojdou až na pláž, začnou si o užívat. Kuba válí sudy z prudkého břehu a Joli prohrabává malé černé kamínky. Necháme děti jejich hrátkám a projdeme se.

Hledej Kubu.

Později odpoledne se zastavíme ve Stokness. Projdeme si polorozpadlou vikingskou vesničku, uměle postavenou jako kulisy nějakého filmu, a další místo u moře.

Filmová vikingská vesnice.

Pláž ve Stokness.

Jak je celý den takové zvláštní světlo, vůbec si nevšimnu, jak ten čas letí. Když zastavíme u ledovcové laguny Jökulsárlón, je už kolem osmé. Za vjezd na parkoviště se platí v automatech nebo přes aplikaci. Rozlehlé parkoviště je teď večer už skoro prázdné, všechny organizované zájezdy už jsou pryč. Provozovatelé plaveb na lodích mezi ledovými krami už mají taky zavřeno. Podaří se nám zaparkovat tak blízko k vodě, jak je to jen možné. Když pak smažím lívance k večeři, pozoruju u toho tuleně dovádějící v laguně. Určitě by bylo super, kdybych někdy na dovolené nemusela pořád vařit, když už ale vařím, užívám si výhledů, které od plotny mám.

Ledovcová laguna Jökulsárlón.

 Po večeři přejedeme před most a hned za ním odbočíme z hlavní silnice. Z posledních sil nakoukneme na Diamantovou pláž. Pláž s černými pískem, na kterou přílivové vlny vyplavují ledové kry. Když svítí slunce, kusy ledu září jako obrovské brilianty. Teď je sice zataženo, ale i tak má místo své kouzlo.

Diamantová pláž.

Vrátíme se na hlavní a kdo to nestojí na krajnici. Stopaři. Rychle na sebe s Jankem mrkneme, že je bereme, a už si hází krosny do budky a sedají si dozadu za dětmi. Ty čtyři bezpečnostní pásy na zadní lavici v kabině se někdy hodí. Holka a kluk jsou z Česka. Chystají se zítra vylézt na nejvyššího horu Islandu a potřebují se dostat do základního tábora, který je asi půl hodiny daleko po hlavní silnici. Jsou oba moc milí, jak přizná i Joli, která jinak neznámé lidi v našem autě moc nemusí. Vysadíme je, kde potřebují, a pak přejedeme o pár kilometrů dál do kempu, který nám doporučili.