Dobročinné obchůdky a Bondi Beach

Po 6.2. ulice v Neutral Bay, Sydney (New South Wales, Austrálie) – odpočívadlo před Blue Mountains (New South Wales, Austrálie)

Dobročinné bazary v Sydney nejsou nijak levné, ceny za oblečení začínají na 10 dolarech, což není úplně málo za přednošenou košili nebo šaty, ale já mám nakupování v podobných obchodech moc ráda a nevadí mi dát za věc z druhé ruky stejně jako za novou z levného řetězce. Někdy je v takových obchodech možné koupit značkové kousky za rozumnou cenu, přičemž peníze jdou na dobrou věc a také se tím snižují dopady na životní prostředí.

Na jedné ulici nedaleko našeho bytování leží čtyři takové obchůdky kousek od sebe, takže si my holky užijeme zkoušení oblečení, ale jen já si koupím nové šaty, které si zajímavě hrají s pruhovanou látkou a hluboký výstřih si líbí Jankovi natolik, že mu zlepšuje náladu, kterou mu kazí děti svým chováním, takže šatům odpustím i podíl polyesteru ve složení. Takhle na cestách je to vlastně i výhoda – nebudou se tak mačkat jako ty bambusové z Kolumbie.

Oběd si koupíme na stejné ulici a pak přejedeme přes město na Bondi Beach – nejslavnější pláž v Sydney, jednu z těch, kde se začínalo surfovat. Vlny jsou tu opravdu pořádné a voda tak čistá, že by to člověk u velkého města nečekal. Každý trávíme ty dvě hodiny po svém – Týna cvičí, já pletu a piju kafe, Joli, Kuba a Janek se koupou. Po osprchování se studenou vodou, zase vše sbalíme, vyklepeme písek z ručníků i plavek, nasedneme do auta a pokoušíme se vyjet z roztáhlého Sydney. Někde ke konci aglomerace zastavíme přes supermarketem Coles a nakoupíme.

Když si člověk odmyslí ty ceny, tak se v Austrálii nakupujeme moc dobře. Nabídka je pestrá, je tu spousta veganských alternativ běžných výrobků a také hodně čerstvého ovoce a zeleniny australské produkce. Co mne ale nejvíc mile překvapí je nabídka menstruačních kalhotek, které se tu prodávají vedle vložek a tampónu. V Chile jsem takhle jásala nad menstruačním kalíškem. Další věc, kterou tu zcela běžně mají, jsou kondomy a lubrikační gely. Plný regál. Co si pamatuji, tak už v USA byl problém tohle zboží ve Walmartu najít a nabídka byla spíše tristní, od USA na jih se podobné věci snad v běžných obchodech ani koupit nedaly, a také v Japonsku jsem hledala marně. Australani si ten život prostě umí užít ve všech jeho oblastech :-)

Po nákupech pokračujeme směrem do vnitrozemí. Zaparkujeme na odpočívadle na začátku Blue Mountains (Modrých hor). Je tu mnoho cedulí, které zakazují kempování a přespávání v autě, ale na budově, kde jsou toalety, je ještě jedna cedulka, ze všech cedulek nejmenší, a tahle cedulka říká, že je možné tu strávit jednu noc. To nám potvrdí i hippík v letech, který zde zaparkoval už před námi, musí mi větu dvakrát zopakovat než pochopím, že říká něco jako: „Vždyť jste řídili celý den a potřebujete si odpočinout.“ Celý den jsme sice neřídili, ale unavení jsme a odpočinout si potřebujeme.

Takže se navečeříme se u piknikového stolu, pak jdou děti spát, já ještě chvíli píšu a Janek si píše s kamarády, kteří do Austrálie s celou rodinou přiletí za dva týdny. Původně to vypadalo, že nám to nevyjde a nepotkáme se, ale nakonec se ukázalo, že dokážeme náš program přizpůsobit jejich a užít si tak několik společných dní na cestách.