Dlouhá jízda územím plným much
St 5.4. odpočívadlo (Western Australia, Austrálie) - parkoviště u majáku, Geraldton, 2 m.n.m. (Western Australia, Austrálie)
Ráno už si nás najdou mouchy. Týna ještě nějak zvládne cvičení, ale potom nasedneme do auta a pokračujeme v jízdě směrem na jih. Je to dlouhá jízda. Cestou míjíme místa, kolem kterých jsme už jednou projížděli, ale většina krajiny je nudná a neměnná.
Na oběd zastavíme na jednom z odpočívadel. Neuvědomíme si, že jsme pořád ještě v outbacku, sice subtropickém, ale pořád plném otravných much, které člověka nenechají se v klidu najíst. Nějak to ustojíme, ale není to příjemné. Jediné, co se dá dělat, je nasednout zpátky do auta, otevřít naplno okýnka, rozjet se a nechat mouchy vyletět ven.
Holky se učí. I já s Kubou se učíme. Kuba si hodně čte, přečetl už snad všechny díly Hraničářova učně, teď pokračuje Bratrstvem, které mu postahovala Joli. Já si nečtu. Dočetla jsem poslední (šestý) vydaný díl série o Cormoranu Strikovi. Další díl bude až v září.
Nakonec se nám podaří těch dlouhých 400 km ujet a odpoledne zastavíme na starém známém místě pod majákem v Geraldtonu. Je to zvláštní pocit, být někde podruhé, znát to tam. Nemuset trávit čas orientací v novém prostoru, zaměstnávat mozkové buňky poznávám něčeho nového. Snadno si vybavíme, kde jsou toalety a v jakém asi jsou stavu. Víme, kde je vstup na pláž a jak to na místě v noci funguje, už nejsme tak vystrašení jako poprvé, že neparkujeme přesně na místě vyhrazeném pro kempující vozidla.
Když se nás tedy izraelský pár ptá, jestli je možné na místě spát ve stanu, bez váhání odpovídáme, že to není problém, jen je potřeba stan postavit až za tmy a ráno jen ihned sbalit a až teprve potom se nasnídat. Spaní ve stanech je na místě sice vysloveně zakázáno, ale nikdo to v noci nekontroluje. Na druhou stranu je lepší neprovokovat, protože by se město mohlo rozhodnout, že přespávání na parkovišti zakáže úplně.
Holky využívají toho, že jsou na signálu a připojí se k on-line hodinám. Kuba by rád kopal na pláži, ale fouká příliš silný vítr, který sebou bere všechen písek a Kuba ho má za chvíli plné oči ani sluneční brýle nepomáhají.
Večer je parkoviště zase plné kempujících aut, skoro samé dvojice – mužské, ženské i smíšené.