Báječná pláž
Út 15.3. Cosy Corner Campground (East), 5 m.n.m. (Western Australia, Austrálie)
„Mamí, já tudlectu pláž nechci opouštět“, hlásí Kuba po půl hodině ve vlnách. Pláž Cosy Corner má totiž vše, co Kuba potřebuje - ten správný písek na kopání, ty správné vlny na body-boardování. Vůbec se mu nedivím, že by na ní chtěl strávil několik dalších dní a já sama bych nebyla proti, ale už včera večer nám v tanku došla voda a je jasné, že během dopoledne se musíme sbalit a kemp tak jako tak opustit.
Kuba s Jankem skočí do vln hned po snídani, zatímco já myju nádobí a holky už zase učí. V kuchyňském koutu našeho busíku strávím celé dopoledne. Nechala jsem včera Kubu vybrat chleba a nevšimla si, že přinesl sice kváskový, ale s brambory a rozmarýnem, který kromě Janka nikomu nechutná a tak musím upéct jiný. Né, že by mi to vadilo, ale chvíli to trvá. V obchodě jsme narazila na půlkilovou směs pěti druhů fazolí, tak k obědu vařím patnáctifazolovou polévku. Taky peču buchtu.
O půl jedenácté se udělá pořádné vedro, vezmu děti a jdeme se zchladit do vody. Po obědě je už takové horko, že jen zemdleně sedíme ve stínu. Já dokonce na chvíli usnu. Zchladí nás další koupel (koupou se děti a Janek, mně stačí smočit kotníky, abych se zchladila, voda je dost studená).
Odpoledne začnou holkám hodiny. V autě není dostatečný signál, proto si musí vzít můj mobil, který dělá hotspot, a svůj mobil, kde sledují on-line výuku, a popojít pár desítek metrů na příjezdovou cestu ke kempu. S tím signálem, mobily, počítači je to občas docela náročné. Doma by si sedli do svých pokojíčků, které měli pod postelemi, připojili se k rychlé wifi a bylo to. Tady musí chodit po prašné cestě nebo vzít židličku a sednout si do stínu stromu či informační tabule. Obdivuji je, že to pořád ještě zvládají. Naštěstí je on-line hodiny baví. Týna se hodně zapojuje, Joli zatím jen poslouchá.
Máme jen dva notebooky a občas se o ně docela přetahujeme. Na mne většinou vyjde řada až večer, když všechny děti spí. Janek to má nejhorší, protože hodně řídí a dostat se k notebooku v době, kdy ještě není unavený je skoro nemožné. Ne všechno se dá vyřídit z mobilu.
Odpoledne hodně fouká. Musíme složit stínící přístřešek, jinak hrozí, že nám uletí. Vítr zvedá prach. Máme ho plné auto. Jemný písek z auta vymetám stokrát denně, drží se nám na šlapkách i na holeních a lýtkách a nosíme si ho dovnitř zas a znovu. Zametání je tedy nutnost.
K večeři máme na pánvi opečený hovězí stejk, kuřecí prsa a sýr haloumi s bramborem. Každý podle své chuti.