Přípravy na školu a cesta do přístavu
St 31.8. Ocean Drive – Beach House, Kartagena, 0 m.n.m. (Kolumbie)
Když jsme si mysleli, že již ve středu budeme mít auto, byli jsme evidentně dost naivní. Ubytování máme rezervované jen do dnešního dne, prodlužujeme si ho tedy ještě o jednu noc. Dnes odpoledne jede Janek s Týnou coby asistentkou do přístavu. Nejedou si pro auto, je n vyřídit nějaké papíry. Potkají Davida, Američana cestujícího s kočkou, které potkali už v Panamě. Pak německé manžele, kteří jezdí sprinterem, a americkou rodinu se dvěma kluky, kteří jezdí také sprinterem. Vymění si kontakty, což já která celou dobu tvrdnu s dětma na hotelu, poznám podle Instagramu :-) Američani vyrazili na cesty v červnu a auto do Kolumbie posílali z Texasu. Mají v plánu stejně jako my dojet zhruba v listopadu na jih Jižní Ameriky. Takže trochu doufáme (aspoň tedy my), že bychom se mohli cestou občas družit. Když se Janek vrátí, tvrdí, že večer by mu měl emailem přijít nějaký důležitý kód.
Dopoledne si uděláme takový první školní den. Máme na něj ideální podmínky – velký byt, dva stoly, rychlou wifi a klimatizaci. Je potřeba naučit děti orientovat se ve školním systému, což je asi to nejlehčí, protože díky on-line škole jsou holky zvyklé pracovat na počítači. Joli se ve všem dobře orientuje, Týna je opatrnější, Kuba se moc nezapojuje. Nejvíc práce s tím vším má ale Janek – je potřeba trochu oprášit nastavení a synchronizaci našich dvou notebooků, bohužel windows a chrome spolu zrovna nespolupracují. Celé se to vyřeší virtuální přidáním dítěte do naší rodiny (ve windows není možné dítě vymazat z rodiny), trochu psycho, ale naštěstí pak vše funguje. Naštěstí Kuba do té doby neměl svůj vlastní účet, tak mu Janek založí novou emailovou schránku a Joliin starý účet teď připadne Kubovi. Kubíkův nový email je docela vtipný, jsem zvědavá, jestli mu vydrží do dospělosti a jak jednou bude vysvětlovat, co tím tehdy myslel.
Jinak se bohužel nic neděje. Ani ten kód nepřijde.