Z NSW přes VIC do SA

Po 27.2. Infocenter Campground, Balranald, 81 m.n.m. (New South Wales, Austrálie) – Mallee Fowl Restaurant and Camp, Berri, 50 m.n.m. (South Australia, Austrálie)

Ráno vstáváme brzy, chystáme busík na snídani, skládáme stůl, vaříme čaj jako obvykle. Po snídani nakoukneme do místního dobročinného obchůdku, který je takový venkovštější než ty v Sydney, s nižšími cenami za srovnatelné zboží. Všechny košile i kalhoty jsou vzorně vyžehlené a obchod je přehledně organizovaný. Podaří se mi najít jeden dezertní talíř jako náhradu toho rozbitého pádem ze skříňky, malý ručník na ruce a dvě plátěné tašky (potřebujeme nutně jednu na špinavé prádlo a ta druhá se bude taky hodit). Bělovlasá důchodkyně pracující v bazárku se mne vyptává odkud jsme a když jí pochválím vyžehlené zboží v bazárku, vytáhne sešit ve tvrdých deskách a poprosí mne o zápis. Napíšu pár milých slov. Poslední zápis z roku 2020 a teď až teď můj ze začátku roku 2023.

Tento a včerejší den se pohybuje v krajině, kterou protékají velké řeky – nejdřív je to řeka se zajímavým jménem Murrumbidgee, která se vlévá do nejdelší australské řeky Murray. Obě řeky je hadovitě plíží krajinou. Místy rostou stromy pouze kolem nich. Všude jim je suchá rovina. Řeka Murray tvoří přirozenou hranici mezi australskými státy New South Wales a Victoria. Zatímco většina jiných hranic mezi státy Austrálie je rovná jako by ji narýsovali podle pravítka (asi tomu tak i bylo´), tak tahle hranice už asi zakřivenější být nemohla. My dnes přejedeme dvoje hranice. Nejdřív z Nového Jižní Walesu do Victorie, chvíli poté z Viktorie do Jižní Austrálie. Na fotkách je vidět spousta cedulí, které nás dnešním dnem provázely.

Už zase na cestě..

Půjčený busík v roce 2023.

Janek a jeho první auto - Toyota Camri (ročník 1986) v roce 2005.

Mezi jednotlivými australskými státy se nesmějí převážet některé druhy ovoce, zeleniny, dřeva apod. Je to proto, že Austrálie byla velmi dlouho oddělená od zbytku světa a díky tomu se uchránila od některých druhů zemědělských škůdců a nemocí (vzteklina). Různé státy si zakládají na tom, že se v nich některé druhy škůdců nevyskytují a brání se před jejich zavlečením, protože nemusí používat tolik pesticidů a jiných chemikálií, aby před nimi bránili své zemědělské plodiny. Pro nás to znamená, na hranicích vyhodit všechno, co jsme nestihli sníst a nechat si jen to, co je povolené. Pro každé hranice je to jiné, existuje na to dokonce speciální leták.

Dojídání posledních kousků rajčat v roce 2023.

Dojídání posledních kousků rajčat v roce 2005. Janek nosí pořád ten stejný klobouk.

My dnes máme docela smůlu, protože řeka Murray se před třemi týdny vylila z břehů a místa, která zalila ještě nejsou vyčištěná a některé menší silnice jsou zavřená. Dotkne se nás to hned třikrát – nevyjde nám vybrané místo na oběd, trek ani na spaní.

Rozvodněná řeka, možná jen rameno či jiný pozůstatek.

Někteří jsou na rozvodněné řeky vybavení a vezou si na střeše člun.

Měli jsme v plánu ujet spoustu kilometrů, ale nakonec jich kvůli nejrůznějším zdržením ujedeme pouhých 320. Na česká měřítka to vypadá jako hodně, ale k Uluru k obrovskému monolitu uprostřed Austrálie, je to ještě víc než pětkrát tolik. Budeme muset přidat, jestli nechceme na cestě strávit šest dní.

Večer se dohodneme, že zítra vyrazíme, co nejdřív po ránu, pojedeme, co nejvíc v kuse, abychom brzy odpoledne zastavili v hezkém karavan parku s bazénem. V jednom takovém jsme už málem skončili dnes večer, ale cena byla příliš vysoká (95 AUD) na to, abychom ta jen přespali a tak jsme zamířili do jednoduchého kempu u silnice, který je zadarmo.