Patnáctifazolová polévka

Při nákupech v amerických supermarketech mne v oddělení luštěnin zaujal půlkilový pytlík se směsí patnácti druhů fazolí. Kolikrát jsem ho měla v ruce, ale pokaždé jsem jej zase vrátila do poličky, protože jsme nevěděla, co bych z něj uvařila, Až když jsme v Canyon Lands potkali rodinu, která měla uvařenou polévku právě z této směsi, rozhodla jsem se ji také vyzkoušet.

Kuba přebírá fazole.

První pokus

Při nejbližším nákupu jsem jeden pytlík koupila, chvíli se odhodlávala a při vhodné příležitosti polévku uvařila podle recept na zadní straně sáčku. Vynechala jsem jen přiložený pytlíček s kořenící směsí. Připravit polévku bylo opravdu snadné a výsledek mne ohromil – díky notné dávce citronové šťávy byla překvapivě svěží. Dokonce i naše Joli, která je vůči novým pokrmům velmi obezřetná, ji pochválila slovy: „Není to tak hrozný, jak jsem si to představovala.“

První verze polévky ještě s uzeninou.

Lokální suroviny

Polévku jsem vařila už několikrát, jen jsem recept přizpůsobila místně dostupným surovinám – od Mexika používám místo citronu limetku, v Guatemale jsem si na trhu namíchala vlastní fazolovou směs a v USA jsem jednou z nedostatku jiných plechovek s rajčaty použila rajčata ochucená. Pokaždé to dopadlo na výbornou. Dovolila jsem se tedy recept sepsat, aby nebyl utopený v deníkových záznamech.

Nakupování fazolí na trhu v Chichicastenangu v Guatemale. Od každého druhu po hrsti.

Časová náročnost

Jedinou slabou stránkou této polévky je její časová náročnost – není to rychlovka, kterou uvaříte během půl hodiny. Je potřeba si ji naplánovat nejlépe den předem kvůli namočení fazolí, pak fazole zhruba dvě hodiny vařit do měkka a poté ještě další půl hodinu s ostatními přísadami. Výsledek stojí za to plánování a pokud uvaříte rovnou dvojité množství, můžete si ji dát jednou k obědu a druhý den k večeři. Polévka je to hutná a výživná, doplněná pečivem poslouží jako hlavní jídlo. Pro ty, co odmítají jíst cokoliv bez masa, stačí přidat párky nakrájené na kolečka, ale není to nutné.

Na namáčení luštěnin se mi na cestách osvědčili tyto uzavíratelné plastové krabičky.

Nasáklé fazole připravené k vaření.

Fazolová směsice

Originální směs patnácti druhů luštěnin budete v Česku hledat marně, ale myslím, že nebude tak těžké si poradit. Původní americká směs opravdu obsahuje asi 12 druhů fazolí, které v menším množství doplňují jiné druhy luštěnin (hnědá čočka, žlutý hrách, cizrna). My se momentálně pohybujeme v Guatemale, kde v obchodech prodávají jen jednodruhové pytlíky fazolí. Nechtěla jsem kupovat libru od každého druhu a tak jsem využila toho, že jsme byli na trhu, kde prodávali fazole na váhu. Do misky jsem nasbírala půl kila fazolí tak, že jsem přidávala po hrstech od jednotlivých druhů. Před namáčením jsem ještě přihodila hrst hnědé čočky.

Ideální pro takové nákupy jsou bezobalové obchody, kde lze snadno koupit od každého druhu menší množství než půlkilový balíček ze supermarketu. Pokud si fazole pěstujete jako moji rodiče na zahrádce, tak tohle je recept přímo pro vás. Pokud nejste nadšený pěstitel ani nemáte poblíž bezobalový obchod, zkusila bych pro začátek smíchat dva až tři druhy fazolí a přidat k nim v malém množství alespoň jeden další druh luštěnin, ale ne moc, fazole by měli tvořit převažující složku směsi.

Polévka chutná dobře i zastudena.

 Osolená voda

Možná to bude pro někoho šokující, ale fazole namáčím asi dvanáct hodin, pak vodu sliju, fazole na sítku propláchnu a vařím v čerstvé várce vody, do které přidám sůl. Kdysi jsem o tom četla zajímavý článek v časopise jednoho prodejce zdravé výživy a od té doby vařím luštěniny ve slané vodě. Není problém je uvařit do měkka a navíc jsou díky soli v celém svém objemu lépe ochucené.  

Nikdy by mne nenapadlo, že obyčejná žlutá cibule může být velká vzácnost. V Mexiku a Guatemale se prodává jedině červená nebo bílá. V Belize jsme viděli i tu žlutou.

Nová kategorie na webových stránkách

Vytvořila jsem samostatnou kategorie nazvanou Vaření s podtitulem Recepty z cesty kolem světa, kam bych chtěla postupně přidávat recepty, které se mi během cesty osvědčily. Bude to taková směsice – recepty, které jsem se naučila díky cestování po cizích zemích, recepty na tradiční česká jídla upečená v troubě Omnia, recepty na buchty a koláče a také recepty na základní pečivo.

Na tuhle značku konzervovaných rajčat mne naučila kamarádka z Břevnova. Když jsem je zahlédla v guatemalské Walmartu, koupila jsem hned dvě plechovky.

Recept

Patnáctifazolová polévka

250-300 g směsi fazolí a jiných luštěnin v suchém stavu

1 citron nebo 1 limetka                                                                       

1 plechovka krájených rajčat , klidně ochucených po italsku

1 cibule

2 stroužky česneku

½ lžičky bazalky

½ lžičky oregána

chilli – množství dle chuti

sůl, pepř

Den předem nebo brzy ráno namočíme směs luštěnin do studené vody a necháme alespoň 10 hodin stát. Poté scedíme zbylou vodu, luštěniny propláchneme vodou a v hrnci zalijeme studenou vodou tak, aby hladina vody byla asi dva centimetry nad fazolemi. Osolíme. Vaříme asi dvě hodiny, dokud nejsou fazole zcela měkké. Pak teprve přidáme rajčata, cibuli i česnek nakrájené nadrobno a koření a citronovou nebo limetkovou šťávu podle chuti (asi půl limetky. Vaříme společně ještě půl hodiny.. Doředíme vodou do hustoty, která nám vyhovuje. My ji máme raději hustší, spíš jako guláš než jako polévku.

TISK RECEPTU