Oaxaca - centrum
Po 13.6 El Rancho RV Park, vedle města Oaxaca 1555 m.n.m. (Oaxaca, Mexiko)
Mám týdenní zpoždění se články na blog.u Všechny dny mám napsané a uložené ve wordovském šuplíku, ale zrovna tento jeden jsem sepsat nestihla a proto bude krátký. Na blogu jsme Oaxace, v reálu jsme na Yukatánu.
Kavárna Marito a Moglie.
V pondělí jsme konečně vyrazili na prohlídku centra Oaxacy. Začali jsme stylově v kavárně, kam jsme dorazili taxíkem. Taxík jsme chytili poměrně jednoduše na hlavní ulici u kempu, jenže mi zrovna nefungoval internet v mobilu tak a jsem taxikáři zadala špatnou adresu. respektive zadala jsem správné jméno ulice i číslo, ale nějak mi nedošlo, že zatímco v česku je v celém městě jen jedna ulice daného jména, v Mexiku je jedna ulice daného jména klidně v každé čtvrti. Naštěstí nás tento poznatek stál jen 30 pesos navíc a nějakých 10 minut zpoždění.
Namáčklí v taxíku.
Měli jsme sraz s Magdou v krásné kavárně s výbornou kávou. Po chvíli přišel i Magdin manžel. Hodinku jsme si nad kávou a croissanty povídali.
Magda a její dvouletý synek.
Byla to legrace.
V kavárně i na její zahrádce byly krásné květiny v květináčích. Jen jsme je nezvládla vyfotit. tak aspoň tyto.
Po kávičce jsme se vydali vedeni Magdiným manželem na hlavní náměstí. cestou jsme se zastavili v Muzeu textilu, které bylo otevřené i v pondělí a bylo zdarma.
Výstava ponč z celé Střední a Jižní Ameriky byla opravdu zajímavá. Střih ponča je velmi jednoduchý, ale o to víc vyzní nejrůzněji tkané látky, ze kterých je pončo vyrobeno.
Pončo tkané technikou ikat.
Zajímavá technika vyšívání.
V krásné muzejním obchodě se kromě šikovnými švadlenkami umělkyněmi ušitého a vyšitého oblečení dala koupit i klubíčka vlny.
Po oné jedné ulici jsme došli až na hlavní náměstí. Cestou jsme se zastavili v mexickém fast-foodu, který nebyl moc fast na oběd. Objednali jsme si rodinné menu, ale děti toho půlku nejedly. Klasika.
Oběd ve fast-foodu se mexickou kuchyní.
Centrum Oaxacy je opravdu moc pěkné. Ze všech větších mexických měst se mi líbilo nejvíc.
Hlavní náměstí v Oaxace je plné stánků se suvenýry.
Látkové roušky ze stánků na hlavním náměstí. Každý až na Kubíka máme tu svou.
Další kapučíno a čokoláda v další kavárně. Kafe bohužel nic moc, ani jsem ho nedopila. Čokoláda nám chutnala.
Ach ty mexické chodníky. Jako chodec musíte být furt ve střehu a koukat pod nohy.
Týna maluje vodovkami do svého skicáku.