Mumie Dámy z Cao

Pá 30.9. benzínka AVA, Nuevo Mocupe, 50 m.n.m. (Peru) - Hostal Casa Amelia, Huanchao, 0 m.n.m. (Peru)

Nemám nic proti spaní ne benzínkách. Některé dny je to to nejlepší možné řešení, které se hodí, když je potřeba ujet delší vzdálenost. Osvědčilo se nám, dát si večeři někde cestou, dětem pustit film a pak je,t dokud se na to člověk cítí.  Když už docházejí síly, zastavit na noc na benzínce a jít spát. Ráno jen posnídat a pokračovat v jízdě, zatímco se děti učí. Nemá cenu spát v kempu a draze platit za komfort, který člověk nemá čas využít. Jenže někdy je těch nocí na benzínkách už příliš. Pocit, že je už toho na nás moc, máme dnes celý den a tak se soustředíme na to, abychom dojeli do nějakého kempu.

Náklad cukrové třtiny.

Náklad lidských bytostí.

Dnes u Týny, Joli i mne vrcholí kulturní šok z Peru. Joli bolí bříško, Týna dostane hysterický záchvat a já nepořádek, prach, špínu a neutěšenost této země také těžce nesu. Když dám na Instagram nějaké fotky odpadků u silnice a s pohoršeným komentáře, ozve se mi několik lidí, že v Řecku a na Sicílii je to stejné. Vůbec se mi tomu nechce věřit. Nedovedu si, představit, že někde v Evropě je takový neskutečný nepořádek. I když ten nepořádek tam možná je, to, co v Evropě není, je to množství velmi chudých domků a ta ošklivá prašná peruánská poušť. Samy odpadky by člověk ještě nějak skousl, ale v kombinace s neutěšenými domy, vesnicemi a městy, která jsou uprostřed šedohnědé pobřežní pouště, je prostě na nás moc. (I když já si fakt myslím, že takový peruánský bordel je jiný level než řecký bordel. I v aplikaci iOverlander se několik lidí zmiňuje o tom, Peruánci v tomto opravdu vynikají. My sami jsme nedávno procestovali celou Střední Ameriku a ani Guatemala nedosáhla (ne)kvalit Peru).

Ten nepořádek kolem silnic je neuvěřitelný, I dnes se mi dělá zle, když to vidím jen na fotkách.

Takhle to vypadá prosím klidně kilometr v kuse.

Další fotka nepořádku kolem silnic. Člověku se ani nechce věřit, že je něco takového možné.

Hromada stavební suti vedle hromady stavební suti.

Pouštní krajina na nás působila depresivně.

Příjezd na archeologické naleziště El Brujo.

Tak trochu proti vůli dětí prosadím, že pojedeme na archeologické naleziště El Brujo, kde by mělo být nově postavené muzeum. Slibuji dětem, že archeologické naleziště bude čisté a bez odpadků. A mám pravdu. Cesta k nalezišti je sice lemovaná sutí a odpadky, ale poslední vesnice před nalezištěm je krásně (na peruánské poměry) upravená a čistá. Samotné naleziště, které leží kousek od oceánu, je také zcela bez odpadků. Zaparkujeme na prašném parkovišti, nasadíme si povinné roušky a koupíme krásné barevné vstupenky. V muzeu jsou u vchodu vystavené nějaké repliky keramiky, které nám moc milá a usměvavá paní, kterých je tady na pobřeží hrozně málo, dovolí si osahat. Jedna z nich má plastický dekor, který je velmi příjemný na dotek.

Joli, její nové pončo a řada kamenů.

Nádherně barevné vstupenky.

Muzeum.

Muzeum je nově postavené a moderní. V celém jeho prostoru se může fotit, jen samotná mumie Lady Cao se z pochopitelných důvodů fotit nesmí. Po prohlídce muzea si ještě projdeme samotnou pyramidu, kde byla mumie nalezena. Děti nakonec nelitují toho, že jsme sem jeli a prohlídku si užívají. Takhle je to vlastně skoro vždy, někam se jim nechce, přemluvíme je a pak se jim tam líbí a jsou rádi, že tam šli.

Mumie Dámy z Cao.

Budova muzea.

Pyramida, kde byla mumie nalezena.

Tak trochu 3D nástěnné malby.

Vysvětluji Kubovi, jak jsou ty malby vytvořené.

Později odpoledne přejedeme do přímořské města Huanchao, kam se jezdí asi docela surfovat, protože je tam spousta kempů, hotelů apod. V prvním kempu mají kvůli rekonstrukci zavřeno, ale štěstí se na nás usměje v Casa Amelii, což je domek přímo na promenádě. Dům vlastně nestojí na uliční frontě, tam je jen brána, ale v na konci zahrady. Přijedeme před bránu, zazvoníme a otevřou nám dva Američani, kteří tam zrovna bydlí ve svém malém obytňáčku. Majitelé jsou zrovna v Limě, ale Američani nás pozvou dál. Projedeme jen tak tak úzkou bránou a zastavíme na nevelké zahradě. Děti jsou nadšené – je tu bezpečný prostor, teplá sprcha, rychlá wifi a milá společnost.

V kempu. Vešli jsme se tam jen tak tak.