Úklid auta a třídění věcí
Pá 19.8. La Granja Campo y Aventura, Colón, 70 m.n.m. (Panama)
Ačkoliv v noci vůbec nepršelo, byla snesitelnější než ta předchozí. Ráno si přispím, čímž doženu spánkový dluh, a tím, že vstávám v době, kdy už je slunce poměrně vysoko a teplota vzduchu je 30°C, jsem už od probuzení celá ulepená, což se dá naštěstí v kempu elegantně vyřešit osprchováním. Za tu sprchu – studenou a bez kropítka – jsme v tomhle úmorném klimatu opravdu vděční. Děti se raději koupou v bazénu, ale já se tenhle den osprchuji nejmíň pětkrát. Stačí chvilka pod proudem chladivé vody a hned je člověku lépe na těle i na duši.
Sprchování při cestování obytným autem bez koupelny by si jistě zasloužilo vlastní článek, na který teď bohužel nemám sílu, ale na odstavec se ještě vzmůžu. Věrné čtenářky a oddaní čtenáři si jistě vzpomenou na naše první setkání se sprchou v Mexiku – v kamenné chatrči tekla přímo z trubky studená voda. Na Instagramu máme video, kde můžete na vlastní oči vidět a hlavně na vlastní uši slyšet Joliinu reakci na takové sprchování. Nadšená tehdy rozhodně nebyla, a i když jsme se snažili děti připravit na to, že sprchy v americkém kempu na Carlsbad Beach jsou na dlouhou dobu asi ty poslední normální, tj. s pořádným tlakem, horkou vodou a sprchovou hlavicí, teoretická příprava zřejmě nestačila a setkání s mexickou realitou bylo pro ně šokem. Za poslední tři a půl měsíce jsme si pořádnou sprchu užili tak pětkrát. Na autě sice malou venkovní spršku s teplou vodou máme, na opláchnutí těla a umytí vlasů to stačí, ale není to úplně ono.
Sprchy v mexických a středoamerických kempech a jiných ubytovacích zařízeních jsou většinou studené, s menším tlakem a velmi často bez sprchové hlavice – voda stříká přímo z trubky. Naštěstí v tropech není mytí se studenou vodou velký problém – jednak sama studená voda tropech je teplejší než studená voda tekoucí z kohoutku v Česku, jednak teplota vzduchu je obvykle kolem 30°C, takže ochlazení je vlastně vítáno. Děti si za tu dobu na místní sprchy zvykly a ani Joli s nimi nemá problém.
Pokud se někdy teplá voda vyskytuje, ohřívání je řešeno průtokovým ohřívačem přímo ve sprchové hlavici. U takové hlavice platí nepřímá úměrnost – čím větší proud, tím chladnější voda, čím menší proud, tím teplejší voda. Nutno dodat, že teplá voda teče až od určité mezní hodnoty proudu, takže nastavit správný poměr teplota-proud není úplně snadné a vyžaduje jistý cvik a trochu trpělivosti. Výsledkem je, že teplá voda je vykoupena malým proudem. Prostě to zase není ono. Takže se všichni těšíme, až se vrátíme domů a pořádně se osprchujeme, tedy pokud budeme mít na plyn a pokud nějaký plyn vůbec bude k mání. Když nebude, jsme na studenou sprchu v Česku připraveni :-)
Policejní prohlídku jsme včera, navzdory pozdnímu příchodu a asi i díky Týniným modrým očím, úspěšně absolvovali. Máme tedy tři dny na to uklidit auto, vytřídit věci a sbalit pět tašek, které s námi poletí letadlem do Kolumbie. V pondělí Janek pojede s obytným autem do přístavu v Colónu, kde auto předá přepravní společnosti. My na něj budeme čekat v kempu, kam pro nás a pět tašek přijede autem z autopůjčovny. Přejedeme do hotelu v Panamá city, kde budeme bydlet do té doby, dokud neodletíme do Kolumbie. Letenky budeme kupovat až v tu chvíli, kdy loď s naším autem vypluje z přístavu. Není rozumné je kupovat dřív, protože je možné, že nastane nějaký problém, který bude třeba vyřešit ještě tady v Panamě a z Kolumbie by se řešit nedal. Tohle nám v kempu Oaxace poradil Stephan z Německa a my se toho držíme. Už teď se nám vyplatilo, že jsme žádné letenky nekupovali, protože loď měla podle původního plánu odplouvat už včera. V Panamá city je spousta muzeí a nákupních center, půjčeným autem můžeme zajet do hor nebo se podívat k Panamskému průplavu. Nudit se tam nebudeme, i když samozřejmě doufáme, že loď odpluje včas a že my seženeme letenky na co nejbližší termín.
Dnes v kempu vyskládáme půlku auta, Janek snese tašky a nejrůznější věci ze střechy. Já si uklidím šuplíky v kuchyni a snažím se naplánovat vaření tak, abychom zpracovali, co nejvíc zásob. Upeču tedy další banánový chlebíček a bulky, usmažím lívance a k večeři máme poslední brambory a vajíčka. Kynuté lívance jsem se naučila až na téhle cestě a nechápu, proč jsem je nezkusila dřív. Palačinky jsme mívali k večeři každé pondělí (říkali jsme mu „palačinkové pondělí“), ale podávaly se až poté, co děti snědly misku zeleninové polévky. První palačinka navíc musela být s marmeládou, nutela mohla být až na té druhé :-) Kynuté lívance mají tu výhodu, že do nich mohu dát jemné ovesné vločky a děti se po nich mohou i tak utlouct. Dnes z nouze (dojde mi zcela hladká mouka) umíchám těsto z vloček a z honduraské celozrnné mouky, lívance překvapivě dětem chutnají i tak. Takže už vím, jak se té zvláštní mouky zbavím (koupila jsem tehdy velké asi dvoukilové balení) – budu smažit lívanečky celou Jižní Ameriku.
K obědu si dáme zeleninovou polévku, kterou jsem uvařila včera večer – z manioku (tady se mu říká „yuka“), z brambor, mrkve a chayote. Z chayote (česky čajot) vařím už potřetí a asi budu i v Česku, protože chutná fakt skvěle a jedí ho i děti. Chuťově je někde mezi kedlubnou a cuketou. Koupit se dá třeba u Rohlíku. Zato „yuka“ (maniok) mne nijak neoslovila. Taková škrobovitá hmota bez chuti, která se navzdory tomu, že syrová je pěkně tvrdá, jako jediná rozvařila. Ostatně, když jsem na Instagramu, psala, že budu vařit polévku z „yuky“, „camote“ (sladkých brambor) a brambor, ozvala se mi Radka, která studovala ve Venezuele, že to bude taková hodně bramborová polévka. A měla pravdu, yuka (maniok) opravdu chutná podobně jako brambory.
Zeleninová polévka k obědu.
Kromě vaření, uklízení kuchyně a sprchování nic moc dalšího v tom horku nezvládnu. Ale ono to stačí. Týna je velká pomocnice, která sama od sebe poklidí a roztřídí spoustu věcí. Joli umyje všechny boty a také pomůže s tříděním. Kuba se hodně koupe v bazénu a skáče na trampolíně, ale Týna ho zaúkoluje nějakými drobnými umývacími úkoly, takže i on nakonec přiloží ruku k dílu.
Janek zarezervuje hotel, který vybrala Týna v iOverlanderu. Splňuje všechny naše podmínky – rychlá wi-fi, slušná čtvrť, nijak drahý, snídaně v ceně a bazén. Hlavně ten bazén, ten my oceníme.
Naštěstí dnes sluníčko nepálí, tak jako včera, a větřík pofukuje skoro celý den, večer se dokonce ochladí a venku je příjemně. Jen se člověk nesmí zapomenout našplíchat repelentem.
Děti zase koukají na Piráty z Karibiku. My sedíme venku, já píšu a Janek se vzteká, že nefunguje wi-fi ani data u mě na mobilu.