Kennedy Space Center
Pá 25.2. Kelly Park East na Merritt Island - Kennedy Space Center - Kelly Park East na Merritt Island
Noc na parkovišti byla klidná. Ráno se opět budím do růžového proužku nad obzorem. Večer jsme nakonec dorazili už skoro za tmy a neměli jsme možnost si místo prohlédnout. Pár metrů za autem je malá pláž. Je tu hluboký mořský záliv, kterému říkají řeka, asi pro to, že je tu jen malý odliv a příliv.
Ach ty palmy. Sice dávají málo stínu, ale jsou nádherné.
Jdu se projít na uzoučkou písečnou pláž. Těsně na hranici pláže tam, kam ještě maličko dosáhne voda, leží několik zvláštních věcí, které nedokážu identifikovat. Přijdu tedy blíž a dost se vyděsím. Leží tam na zádech jakýsi podivný tvot něco mezi krabem a vetřelcem. Hýbe to nožičkama a z nich mu trčí jakýsi trn. Hrozně se mi to hnusí, ale zvědavost převládá a tak zvednu jeden silný palmový list a vetřelce podeberu, abych ho převrátila nožičkama dolů. Je dost těžký, nejde to snadno. Podaří se mi ho překlopit. Z druhé strany vypadá už trochu méně děsivě, má jakýsi krunýř, který je celý porostlý mušlemi. Tvor hned zamíří do vody a odplave pryč. Na břehu jich leží ještě několik, ale i když je mi jich líto, už nepřekonám odpor a nejdu je obrátit ...
Poté už raději nekoukám na pláž, ale na moře. Všimnu si několika delfínů, jak dovádějí ve vlnách. Ukazuji je Jankovi, který už mezitím také vstal, a jdu probudit děti, aby nepřišly o takovou krásu. Nejdřív něžně budím Joli, velkou milovnici delfínů. Ošklivě mi vynadá, co si to dovoluji ji budit, a spí dál. Tím povykem se budí Kuba. Když se dozví, o co jde, vyskočí z postele a běží na pláž. Probouzí se také Týna, která se na mne pro změnu oboří, že jsem ji nevzbudila.
Některá rána (asi 95%) jsou prostě náročná.
Vidíte je? Delfíny za svítání?
Vycházející slunce vše ozářilo zlatou září. I palmy a naše auto.
Den tedy nezačal zrovna skvěle. Dnes máme namířeno do Kennedy Space Center (Kennedyho vesmírného střediska). Bude krásný horký den. Chystáme něco málo na svačinu a vyjíždíme. Máme to kousek, po chvíli jízdy parkujeme na obřím parkovišti bez kousku stínu. Už z dálky vidíme nějaké rakety.
Tyhle rakety vidíte jako první, když přicházíte do KSC.
Průzkumné vozítko na Marsu,
Herna pro děti od 2-12 let. Rodiče zatím mohou popíjet americké kafe.
Raketoplán Atlantis. Opravdový originál, který byl několikrát ve vesmíru, žádná napodobenina.
Vesmírný záchod.
Připomínka všech letů všech raketoplánů. Včetně těch dvou, co nedopadly dobře.
Povinné foto před logem NASA v trojrozměrné podobě.
Ve vesmírné středisku se líbilo především Týně a Jankovi.
Unavení jsme zamířili zpět k parku a ugrilovali si večeři.
Večerní grilování v parku.
Večerní psaní příspěvků na blog. Ten od Joli jste už měli možnost si přečíst.