Jak jsem na tom s e-booky

Slíbila jsem je už před více než rokem a stále nejsou hotové. Proč mi to tak trvá? Sama nevím. Na nedostatek volného času se vymlouvat nemůžu. Stále nepracuji na 100% úvazek, takže mám tři volné dny v týdnu na psaní. Je to spíš o pracovní morálce. Práce na e-boocích mi moc nejde, nejsem žádný spisovatel a není pro mne snadné se naladit na přepisování zápisků z cest.

Pracovní koutek v ložnici.

Když ráno všichni vypadnou z baráku, dám prát prádlo, pak to tam trochu porovnám, uvařím si a vypiju dvě kafe, otevřu notebook a v tom začne pípat pračka, že má hotovo a tak jdu věšet. No znáte to. Chtělo by to vypadnout z baráku, ale to není možné. Po obědě přijdou děti. Holky se zavřou do pokojíčků, ale Kuba obvykle přitáhne kamaráda a to už zase nemám klid. Přitom zrovna odpoledne se mi pracuje nejlíp. Někdy se mi nedaří se naladit vůbec a tak radši šiju nosítka a zavinovačky pro panenky, to je příjemný oddech, u kterého poslouchám popularizační vědecké přednášky. Do toho všeho je to samá třídní schůzka, návštěvy babiček, školní akademie, doktoři, návštěvy a víkendy mimo domov.

Nosítka a zavinovačky najdete u mne na Fleru.

Nejmilejší návštěva je tahle psí slečna.

Ale i přesto všechno už mám hotovou více než polovinu práce. Přepracované zápisky z Austrálie, Jižní Ameriky a Střední Ameriky a Mexika. K prvním dvěma i desítky doplňujících poznámek, takových encyklopedických vsuvek, kde se dozvíte např. o Sydney, psech dingo či objevování Austrálie. Chybí mi jen zápisky z USA a poznámky ze zemí od Panamy na sever.

Práci na e-boocích beru poctivě. Právě jsem začala číst další knihu od japonského autora, nositele Nobelovy ceny.

Asi nejvíc práce jsem si dala s e-bookem z Japonska. Strávili jsme tam pouhých 14 dní a je z toho přes třicet stránek zápisků a patnáct stránek poznámek. Rozhodla jsem se k e-booku přidat i jakési literární a filmové naladění na Japonsko. Přečetla několik knížek, zhlédla pár filmů. Budou z toho jen tři stránky textu, jakési krátké a výstižné charakteristiky, ale myslím si, že to má smysl.

Co se týče knih, tak už se pomalu ladíme na dovolenou v obytném autě na Islandu. Průvodci a kuchařky. Ještě přidám dvě beletrie a můžeme vyrazit.

Držte mi prosím palce, ať mi to přepisování textů jde trochu lépe. Teď jsou na řadě poznámky ke Střední Americe a Mexiku, na to dost těším. Budu se snažit psát víc průběžných zpráv na blog, ať to tady trochu žije a také bych chtěla vést on-line cestovní deník z naší dovolené na Islandu, která se kvapem blíží.