Flores

Pá 8.7. parkoviště u jereza Petén (Guatemala) – Cascadas El Paraiso, u Lago de Izabel (Guatemala)

Ráno je vedro a vlhko, jak jinak. Těšíme se, že se děti vykoupou v krásném opraveném koupališti za plotem, u kterého parkujeme. Postupně se ptáme několika lidí, kteří se různě motají kolem, ale až u policistů zjistíme, že koupaliště je pro veřejnost zavřené. Taková škoda, naše jediná naděje na únik z toho horka nám mizí před očima.

Nocování na parkovišti přes policejní stanicí.

Dopoledne se projdeme do městečka Flores na ostrůvku spojeném s pevninou úzkou silničkou s ještě užšími chodníky. když si teď po týdnu prohlížím fotky z tohoto městečka, musím uznat, že na guatemalské poměry je to opravdu malebné místo. Během toho týdne jsme totiž prošli a projeli městečky, která byla opravdu ošklivá.

Ulička ve Flores.

Zpět si bereme tuk-tuk neboli moto-taxi, protože chceme vyzkoušet zase něco nového (za jeden platíme 20 quetzalů, potřebujeme dva). Janek nasedá s Joli a Kubou do jednoho, my s Týnou do druhého. Jízda je to divoká. V půlce silničky přes jezero náš tu-tuk zastavuje a z půllitrové petky od coca-coly dolévá do nádrže benzín. Prázdnou PETku pak vrací do držáčku na pití vlevo od volantu, bezpečnost práce po guatemalsku.

Uvnitř tuk-tuku.

Po příjezdu k autu se Týna zlobí, že si chtěla městečko celé obejít, a tak se s ní vracím na ostrov a celý ho poctivě v tom vedru obejdeme. Zpocené se vracíme k autu, které v mezičase Janek s dětmi připravil na odjezd. Musíme se ještě vrátit do nákupního centra kvůli aktivování SIM karty. Nejdřív tam jde Janek sám a nechává nás v autě se zapnutou klimatizací. PO čtvrt hodině vyrážím za ním, jenže záležitost stále není vyřízená. Po dalších deseti minutách přichází netrpělivá Týna, kterou už nebaví sedět v autě. Nakonec to paní z Claro vzdává, není schopná vyřešit Jankův požadavek sama a tak si sbalí kabelku a všichni nasedáme do auta (já si musím sednout dozadu s dětmi) a jedeme asi kilometr dál do nákupního centra Maya Mall, kde má Claro velkou pobočku. Janek s paní zajdou do Clara, my ostatní do supermarketu, kde ještě něco málo nakoupíme. U auta se všichni zase sejdeme, záležitost je vyřízená, odvezeme paní zpět a pak už konečně vyrážíme na cestu směrem k jezeru Atitlán.

Za chvíli vjedeme do bouřky.

Joli se vzteká, že s ní musím sedět vzadu a že je paní úplně blbá, když si s tím neumí poradit. Snažíme se jí vysvětlit, že paní je moc milá a snaží se aktivně vyřešit náš problém (Janek si chce nechat ukázat, jak další měsíc zaplatit za internet, jenže žádný ze způsobů, které nám paní ukazuje nefunguje. Nakonec se ukáže, že zaplatit je možné až po vystavení první fakturu po 20. dni v měsíci). Nedovedeme si představit, že by pro nás v Česku někdo udělal to samé. Možná by někam zavolal, ale rozhodně by nebyl pořád tak milý.

Ve dvě konečně vyjíždíme, přejíždíme nějaké kopce, kde jsou vesničky jak ze začátku minulého století. Ženy perou prádlo v řece, všude spousta domácích zvířat a někteří lidé chodí tradičně oblečení. Je to krásná oblast.

Retardér.

Horské vesničky, kterými projíždíme, jsou malebné, ale velmi chudé. Vypadají na guatemalské poměry, uklizeně, ale chvílemi mám pocit, že je to možná jen tím rychlém pohledem z okýnka a tím, že všechny odhozené odpadky, překryje rychle rostoucí vegetace tropického pralesa.

Doškové střechy se tu nevidí často.

Přejedeme přes kopce. Naplánovala jsem, že budeme spát na zajímavém místě a proto musíme odbočit z dálnice. Kvalita silnice se v tu chvíli změní k výrazně horšímu, všude samá díra, takhle zlé to nebylo ani v Mexiku. Naštěstí se po pár kilometrech dostaneme na opravený úsek silnice, po kterém těsně před setměním dojedeme až k vybranému místu.

Čím víc šipek, tím prudší zatáčka?

Cena za kempování a zítřejší koupání je 40 quetzalů na osobu. Janek jde platit a paní, která to tady má na starosti, nějakým složitým výpočtem dospěje k tomu, že bychom měli zaplatit 245. Asi by tady měly děti ve škole více trénovat malou násobilku, protože je to už poněkolikáté, co se nám tohle stalo.

Je tu vlhko, ale není tak strašné vedro. Večer se dokonce lehce ochladí, a tak se nám nespí tak špatně.