Údolí smrti
Po 12.4. kousek před NP Death Valley (Kalifornie, USA) - kousek za NP Death Valley (Kalifornie, USA)
Ráno je písečná mlha pryč. Svítí slunce, vypadá to na krásný teplý den.
Ranní foto z kopce.
Po ranním procedurách vyrážíme do Údolí smrti. Jako první zastavujeme na Zabriskie pointu, odkud je krásný výhled a kde začíná čtyřkilometrový trail.
Cesta vedoucí na Zabriskie Point.
Výhled ze Zabriskie Pointu je dechberoucí.
Jsme po včerejším očkování unavení, bolí nás levá paže a děti trochu i v podpaží. Nedávno jsem jim líčila, jak se projevuje mor a teď jsou vyděšené, že ho mají, protože jim trošinku naběhli uzliny v podpaží.
Po Zabriskie pointu míříme do návštěvnického centra. Kupujeme pohledy a samolepky, vyzvedáváme knížečky s úkoly pro mladé rangery. Děti rovnou odpovídají na nějaké otázky nadšenému mladému rangerovi.
Potom jedeme na Badwater road až na parkoviště u nejnižšího místa na USA. Chystám oběd zatímco Janek s Týnou se jdou projít po solném chodníčku. Pak se najíme a na solný chodníček vyrazím já s mladšími dětmi.
Po téhle silnici mohou jen auta kratší než 25 stop. Procházíme s odřenýma ušima. Jízda stojí za to, jedna serpentýna za druhou, z kopečka do kopečka.
To je ona silnička. Úzká jednosměrka.
Naše auto s “umělcovou paletou” v pozadí. na fotce to tak nevyniklo, ale ty kopce v pozadí opravdu hrály všemi možnými barvami včetně zelené.
Přejíždíme na „Artist Road“ , koukáme na Mars Hill, kde by to mělo vypadat jak na Marsu. Vracíme se k rangerům – děti pro odznáčky, my pro vodu.
Rozmístění kamenů na Mars Hill, prý vypadá úplně stejně jako na opravdovém Marsu, v místě kde přistála sonda v roce 2004.
Dobíráme vodu.
Nakonec zastavujeme zase u Zabriskie pointu. Kuba a Joli necháme v autě u filmu, my ostatní vyrážíme na čtyřkilometrovou procházku. Bereme si vysílačky. Tahle trasa stojí rozhodně za to.
Týna pochodující.
Naplaveninový vějíř. Tenhle byl maličký, ale v Death Valley jsou i obří. Podobné jsou i na Marsu. Když jsem se po mateřské vracela do práce, mým prvním úkolem bylo srovnat v šuplících vzorky jílových minerálů. Nějakou dobu poté se nám ozvala Češka, pracující v USA pro NASA, jestli bychom jim neposlali jeden z našich vzorků. Prý jílové minerály podobného složení našli i na Marsu.
Janek kráčející.
Večerní výhled ze Zabriskie pointu.
Vracíme se zpět k dětem, přejíždíme k písečným dunám, kam ale dorazíme už po západu slunce. Sníme večeři a míříme ven z parku. Nejdřív vystoupáme hrozně vysoko (asi 1500 m) a pak to skoro celé zase sklesáme. Cestou nabereme trochu nafty. Táboříme kousek za hranicí parku za skalou kousek od hlavní cesty.
Jsme večer tak unavení (asi důsledek očkování), že usínáme s dětmi.