Další dlouhý přejezd
Po 12.12. benzínka kdoví kde (Argentina) – u laguny (Argentina)
Další den na cestě, kdy se nic zajímavého neděje. Argentina je 8. největší země na světě a my ji celou přejíždíme od jihu na sever. Je to hodně dlouhý přejezd a už nám to trochu leze na mozek. Jak je přejezd dlouhý, tak je i nudný, krajina se mění zcela minimálně. Silnice míjí města, což je na jednu stranu dobře, protože průjezdy městy hrozně zdržují, ale o to víc je cesta nezábavná a není moc na co koukat.
K tomu jsme už docela nervózní z toho, co nás čeká. Musíme dojet do Uruguaye, vyřídit papíry k přepravě auta do zpět do Evropy, najít vhodný kemp, kde celé auto uklidíme a umyjeme, věci roztřídíme na ty, co necháme v autě, ty, co si vezmeme s sebou do Japonska a Austrálie, a ty, co vyhodíme. Je před námi spousta práce, ale nemůžeme nic z ní začít dělat, dokud nedojedeme do Uruguaye.
Všichni se shodneme na tom, že už se opravdu těšíme do Buenos Aires. Až budeme mít auto předané, vše sbalené a budeme si užívat velkého bytu ve velké městě v čase velkých nocí.
Dnes se nám povede do několika dnech nakoupit čerstvé ovoce a zeleninu. Necháme vytisknout spoustu papírů do školy, takže holky jsou nadšené a celý zbytek cesty je vyplňují.
Když parkujeme na náměstí ve městě Benito Juaréz a Janek je zrovna pryč, přijdou za námi policista s policistkou a chtějí po nás dospělých doklady. Vylovím z trezoru pasy, oni zatelefonují údaje z nich na stanici, kde si nás prověřují. Jsem z toho docela nervózní, protože jim skoro vůbec nerozumím. Když přijde Janek, trochu s nimi zalaškuje a pak zase zmizí. Dozvíme se díky tomu, že kamerový systém, který mají v autě, vyhodnotil, že tam parkuje nějaké cizí auto, a vyslal je to auto zkontrolovat. Naštěstí s námi nemají žádný problém.
Celé odpoledne jedeme. Na noc zastavíme u nějaké laguny. Toť vše.