Cuzco – den první — Expedice Světu vstříc

Pá 14.10. kemp Quita Lala, Cuzco, 3560 m.n.m. (Peru)

Zase mám zpoždění se zapisováním a zase si nic nepamatuju. Tak to dnes bude stručné. Také jsem dnes unavená z treku a nechce se mi se rozepisovat, za což se omlouvám.

Včera jsme přijeli do kempu sice brzy odpoledne, ale už jsme byli tak unavení, že na nějakou procházku do centra jsme neměli síly. Dnes ráno uděláme něco málo do školy a pak pěšky vyrazíme do města. Je to po silnici pořád z kopce dolů. Podél silnice nevede žádný chodník, ale nejsme jediní, kdo tu šlape pěšky. Provoz není velký, což je dobře, protože je dnes zataženo a jsou nějaké špatné rozptylové podmínky, kdy výfukové plyny aut projíždějících kolem smrdí ještě víc než obvykle. Uleví se nám, když se dostaneme do úzkých uliček historického centra.

Cuzco bývalo hlavní město incké říše a španělští dobyvatelé postavili nové město na základech toho starého. Mohutné incké zdivo se tak dochovalo v mnohých uličkách, kde tvoří odhalené zdi domů. My jsme ale nepřišli obdivovat obří kameny, my jsme přišli najít poštu a poslat pohledy. Obojí se nám povede. Po všech neúspěších v Kostarice a Panamě, Kolumbii a Ekvádoru, najdeme otevřenou pobočku pošty a odešleme poctivou hromádku pohledů, z nichž některé jsou ještě z Guatemaly a jiné na sobě mají panamské nebo kostarické známky. Janek některé pohledy sdružil, dal do obálky a myslel, že ušetří tím, že je pošle společně na jednu adresu. Peníze možná ušetřil, ale čas nikoliv. Poslat dopis z Peru do Česka není jen tak. Je třeba se prokázat cestovním pasem a na jakousi podobu podacího lístku otisknout pravý ukazováček.

Foto muzea s duhovou vlajkou Cusca. Zdroj.

Zajdeme do jednoho z muzeí, do nichž nám platí Bolleto turistico – do Museo …. . Je to tam zajímavé, potkáváme i spoustu místních, kteří většinou expozic (hlavně těch s obrazy s křesťanskou tématikou) jen tak proletí, ale jedné z posledních místností se tvoří skupinky lidí, které se velkým zájmem pozorují velikánský obraz, který poměrně dramaticky znázorňuje scénu z historie. Obraz zaujme i nás. Je ta velký a výrazný, vyvolává spoustu otázek a emocí.

Pak ještě vyfotíme děti u dvanáctibokého kameny, nakoupíme v supermarketu a dojdeme na hlavní náměstí Plaza des Armas. Tam se rozdělíme – Janek, Joli, Kuba a tašky s nákupem naskočí na taxík, my s Týnou šlapeme pěšky do kopce, abychom se ještě trochu prošli.