Monterey

Po 25.4. Fern Canyon Rd., Carmel Highlands (Kalifornie) - Veterans memorial Park Campground, Monterey (Kalifornie )

Tady jsme strávili noc.

Ráno klasika. Přejíždíme do města k prádelně, která je sice moc hezká, s milou obsluhou a taky dost drahá. Ale nedá se nic dělat, když už jsme tu, musíme vyprat. Paní vedoucí z prádelny si oblíbí Kubu (navzdory tomu, že se na ni zamračí, když na něj promluví, nebo možná právě proto) a poradí nám krásnou pláž s jemným bílým pískem a pozvolným vstupem do vody.

To je ona pláž - s jemným bílým pískem a pozvolným vstupem do moře.

Výhled z naší ložnice a obýváku.

Ti dva.

Kuba a jeho díra. Joli mu pomáhala.

Tam si dáváme oběd a trávíme tam celé odpoledne. Kuba kope díru a skáče ve vodě, Joli chvíli kope s ním, ale hlavně si čte. Týna maluje. Janek vypouští drona. Já se věnuji domácnosti a pak cvičím. Je to krásné odpoledne. Následuje pár fotek z dronu.

Později přejíždíme do kempu Veterans memorial Park Campground , kde by měly být horké sprchy i pro návštěvníky zvenku. Jedno osprchování stojí čtyři dolary, ubytování v kempu na jednu noc stojí padesát. Kemp se nám líbí, je tam totiž dětské hřiště a nádherná svěže zelená tráva. Rozhodujeme se, že tam přespíme a ráno využijeme k důkladnějšímu úklidu auta.

Zazervujeme se tedy místo (sami pomocí lístečku a obálkové metody) a pak odjíždíme do centra města Monterey, které by mělo stát za to. Ale jsme z něj (hlavně já) nějací zklamaní, kupuji dětem předražené ponožky a janek si dává něco dobrého k jídlu (jen tak do ruky).

Monterey

Ponožkárna.

K večeří byly buchtičky s krémem. Ze zbytku těsta jsem upekla klasické buchty plněné nutelou. Joli je miluje. Jsem tak vděčná za možnost pečení. Jednak to dost rozšiřuje jídelníček, jednak mne to baví a inspiruje.

Vracíme se do kempu, večeříme a sprchujeme se. Jenže ty sprchy nejsou tak horké, jak v aplikaci iOverlander slibovali. Joli a Týna se ještě nějak osprchují. Klukům už teče jen čůreček. Když se jdu o půl jedenácté sprchovat já, neteče už ani čůreček, ani kapička. Když se zklamaně vracím stále ještě špinavá do auta, Janek mi vysvětluje, že je to asi tím, že ranger, který se o kemp stará, odtroubil v deset vojenskou večerku a sprchy vypnul. Opravdu si vzpomínám, že jsme slyšela jakousi divnou hudbu …