Jsme přestěhovaní
V pondělí jsme si sbalili všech svých pět tisíc švestek a po čtyřech a půl letech opustili pražský byt. Jak už to tak bývá, všechno trvalo déle než jsme předpokládali. Na záložní plán, který jsem spíš z legrace nadhodila v posledním článku, došlo nakonec dokonce dvakrát. Nejdřív hned ráno, podruhé odpoledne, kdy Janek odvezl do bytu svého bratra k těm dvaceti banánovým krabicím, které jsme tam už vyložili, ještě hromadu proutěných košů.
Když byl byt prázdný, auto naložené až po střechu, nervy z toho všeho napjaté k prasknutí, našla jsem ještě schůdky natřené jasnou žlutí. Jak jsme je mohli přehlédnout, nevím, ale Janek je do auta nakonec dostal a tak jsem nemusela vézt na klíně, jak mi vyhrožoval ve chvíli, kdy jsem mu jejich nález oznámila.
Až se vrátíme, mohli bychom si otevřít obchod s proutěným zbožím, tolik máme různých košů a košíků. na fotce nejsou zdaleka všechny.
S děti a autem nacpaným až po střechu jsme přejeli do Brna. Vše jsme vynosili do domu Jankových rodičů, kde bude většina našeho movitého majetku po dobu naší cesty uskladněna.
Lustry jsme v bytě nechali. Vysavač, svatební dar, jsme přestěhovali.
Chtěla bych moc poděkovat všem, kteří nám přímo či nepřímo pomáhali se stěhováním. Především Jankově i mojí rodině a kamarádovi Alešovi, ale také vám čtenářům za milé komentáře na Instagramu.
Přípravy na cestu jsou běh na velmi dlouho trať, teď těsně před cílem, kterým vlastně teprve všechno začne, cítím, že už mi docházejí síly. Chvílemi úplně zapomínám, proč to všechno vlastně dělám, nemám, vůbec myšlenky plánovat, co budeme v New Yorku dělat, a soustředím se jen na to, abychom odletěli se se vším, co budeme potřebovat.
Ještě štěstí, že jsme na to (jen) dva. Děti se nám daří odkládat k příbuzným nebo kamarádům. Díky tomu se můžeme soustředit, na to co, děláme, a nejsme rozptylováni tisícem a jedním požadavkem nebo sporem mezi dětmi. Však si jich během následujícího roku užijeme víc než dost.
Konečně jsme vyjeli z Prahy a jedeme do Brna. Znáte tento brněnský vtip: Víte, jaký je nejkrásnější pohled na Prahu? No přece ten ve zpětném zrcátku!