Nekonečná jízda pampou I

Út 6.12. slepý konec ulice u řeky, Comandante Luis Piedrabuena, 25 m.n.m. (Argentina) - pláž před Caleta Olivia 10 m.n.m. (Argentina)

Mikuláš dětem přinesl jen dvě věci – nutelu a pannetone s čokoládovými kousky. Ale ony z toho ani nemají radost, nutelu někam odloží a výborný panettone nejedí. Ten posnídáme my dva s Jankem a moc nám chutná,

Pak klasika – on-line škola a učení. Kuba si jako každý den píše deník.

Justýnka v kempu v Puerto Natales zapomněla cvičební podložku (je to už podruhé, co se nám to v Chile stalo) a tak si dnes koupí novou. Pak přejedeme do supermarketu a nakoupíme jídlo. Oběd si dáme na parkovišti přes supermarketem. Jen čerstvé pečivo, zelenina a něco k tomu. Jak je mi poslední dobou pořád ještě špatně, vůbec se mi nechce vařit, nemám sílu něco vymýšlet a pak se s tím klohnit u plotny.

Santa a šest lam. Jaké jiné zvíře by taky mohlo táhnout ty jeho saně tady v Argentině?

Jsme na východním pobřeží jižního cípu Ameriky, nevím jaký indiánský kmen by tu kdy chtěl dobrovolně žít, ale místní městečko na indiánech evidentně dost ujíždí.

Malvíny navždy Argentinské! Jedna z pěti variací oficiální dopravní značky, co tu vídáme několikrát denně.

V supermarketu jsem si koupila dva drobné dárky – jednak tvořítko na masa na hamburgery – přála jsem si ho už dlouho, taková blbost, já vím, ale děláme je podle dostupnosti mletého masa jednou dvakrát do měsíce, tak už se to docela vyplatí, a tvořítko se bude hodit i doma. Pak měli v supermarketu ve slevě plastové košíky na organizaci domácnosti. Jeden jsem koupila na věci, které se nám pořád chaoticky sypou z poliček pod průlezem.

Tady bych chtěla napsat, že občas mám pocit, že není možné vyrazit na nějakou cestu, když člověk nemá vše dokonale připravené a sladěné. Já ve skutečnosti nikdy nezvládnu nic dokonale sladit a připravit, ale určitě jsou takoví lidé. Chtěla jsem především říct, že to není potřeba, že spousta věcí se dá koupit a zařídit v průběhu cestování. Někdy je to i vhodnější, protože teprve delším žitím v obytném autě (nebo třeba i jen při cestování letadly a autobusy), člověk zjistí, co mu vyhovuje a že je to možná jinak než si představoval, že to bude. Věci si najdou svá místa tak nějak samy, něco se potřeba přikoupit, něčeho se zase vzdát. Něco se ztratí nebo rozbije a je potřeba to nahradit. Z počátku jsme dokupovali pár věc k autu (to bylo tedy podle plánu) a já si průběžně dokupuju potřeby do domácnosti (košíky na třídění, různé náčiní apod.).

Ne vše, co používáte v obytném autě, musí být přímo určené pro používání v obytném autě. Někdy mi přijde, že potřeby přímo určené pro obytná auta jsou to jen takové pasti a pastičky. Třeba my jsme koupili speciální odpadkový koš na zavěšení na vstupní dveře, ale postupně jsme zjistili, že tam zaprvé nedrží, zadruhé je moc malý, zatřetí je jeho umístění nepraktické. Takže používáme obyčejný malý kbelík, který si můžeme dát kam zrovna potřebujeme (většinou je u kuchyně, ale snadno jen podáme do kabiny, když se tam zrovna uklízí). Navíc kbelík má i druhou funkci – hodí na vodu při vytírání podlahy, umývání auta. Když na kbelík jednou omylem někdo dupl a on to nevydržel, nebyl v Belize, kde jsme se zrovna nacházeli, problém koupit nový a tak jej nahradit. Speciální koš do karavanu bychom tak sháněli velmi těžko.

Před námi je údajně nejnižší místo severní i jžní Ameriky, mínus 107 metrů pod mořem.

Jasně že, při týdenní dovolené, kterou si chcete, co nejvíc užít, nechcete shánět drobnosti do domácnosti či k autu, ale k dlouhodobému cestování, kdy je obytné auto vaším domovem to prostě patří, tak jako to patří k normálnímu životu.

Celé odpoledne jedeme nudnou pampou. Učíme se, pak asi děti koukají na film. Na noc zastavíme na pláži před městem. Je to tam krásné. Je trochu tepleji než jsme zvyklí a nemusíme topit.

Holky dost často po večerním zastavení, kdy se už nikam nejede (pouze musíme během 3 minut přeházet věci z budky do kabiny) řeší pseudoproblémy. A když zrovna žádný problém nemají, tak si nějaký vymyslí. To Kuba vyleze ven a začne házet kameny do moře. To mu stačí. Svět nemusí být vždy tak složitý, jak si ho občas zbytečně děláme.