Los Estoraques

Út 6.9. El Portal Restaurant, La Playa de Belén, 1434 m.n.m. (Kolumbie)

Zapsání tohoto dne jsem odkládala skoro týden a podle toho bude zápis vypadat. Dopoledne se dáváme dohromady z posledních dní, které byly náročné – organizačně, emočně i teplotně. V horské vesničce La Playa de Belén je chladněji a také je tu sušší vzduch, takže se lépe dýchá.

Městečko La Playa de Belén jakoby ani nepatřilo do Kolumbie. Tak čisto a upraveno tam bylo.

Kostel v La Playa de Belén.

Kouzlo nedokonale opravené dlažby u vstupu do kostela.

Štěňátka, kterých se holky na chvíli ujaly.

Barevně natřené PETky jako květináče.

Dopoledne stráví Kuba s americkými kluky na trampolíně skáčou a perou se. Nějak se dorozumí a Kuba se přirozeně učí anglicky od stejně starých dětí s krásnou výslovností. Bereme to jako hodiny angličtiny.

Patnáctifazolová polévka k obědu.

Vyrazíme vytisknout nějaké papíry do školy. Je to proces, který trvá velmi dlouho – PDF soubory pošlu přes aplikaci WhatsApp starší paní a ta je pak vytiskne. Strávíme v tom obchodě snad hodinu, ale plány školního roku pro všechny tři děti jsem chtěla mít vytištěné a tak mi to za to stojí.

Po obědě se jdeme podívat na přírodní památku Los Estoraques, která je kousek za vesnicí. Kluci američtí nás jí provázejí. Kuba, který se jindy seká, teď běhá a skáče.

Koukáme na Špunty na vodě.

Večer si povídáme se Sadie a Bryanem dlouho do noci. Nenapíšu ani slovíčko do wordu natož na blog.