Konečně odpočinkový den

Po 14.2. - Emporia - Oyster Point Campground (Croatan National Forest, Jižní Karolína)

Noc na parkovišti pro kamiony byla klidná. Vlastně mne překvapuje, jak bezpečně jsem se tam cítila, asi to bylo tím, že tam nebyly nikde žádné odpadky.

Učení se za cesty. Janek s Týna se učí francouzštinu.

Kuba a slabikář.

Ráno je krásně. Vlastně je fajn, že jsme nedojeli do žádného kempu. Nic bychom z toho neměli a jen by nás to stálo peníze. Takhle se jen nasnídáme a hned vyrážíme do kempu na pobřeží, který jsem vybrala včera. Zaujalo mne, jednak že je u moře a jednak, že je kousek od města Havelock.

Hamburger k obědu.

Opečený na plynovém grilu.

Do kempu dorazíme akorát na oběd. Je to jeden z sítě státních/národních kempů. I když jsou tam jen suché záchody a dva kohoutky s vodou, je opět skvěle zorganizovaný. Rozdělený na jednotlivá místa z nichž každé má asfaltovou plochu pro auto, ttravnatou plochu pro stan, ohniště s grilem, stůl a vysokou železnou tyč s hákem. Chvíli tiše dumám k čemu ta tyč asi je. Na oběšení je moc nízká … Pak mi dojde, že asi bude k zavěšení tašky s potravinami, aby se k ní nedostali medvědi. Tímto zjištěním se dost vyděsím ( v informacích o kempu jsem četla, že v Croatan National Forest se vyskytují nejen medvědi, ale i aligátoři), ale radši to nikomu neříkám, abych nevyděsila ještě děti. Do konce pobytu se vylekám při každém zašustění v křoví.

Děti si kola dost užívají a krásně se jízdou na nich zabaví.

Ihned po příjezdu vytahuje gril, přísady na hamburgery a za chvíli už jíme teplý oběd.

Valentýnské srdce.

Po obědě děti jezdí na kole, Janek volá přes WhatUp do Česka elektrikářům (další problém, který je třeba řešit - při jízdě se nám nedobíjí baterie v budce, jsme tak závislí jen na dobíjení solárními panely) a já usnu na palandě.

Odpoledne jezdí děti na kolech, Týna běhá, my s Jankem se jdeme kouknout na moře, ale nejde se k němu dostat a asi to ani není moře.