Jak poslat vlastní auto do Ameriky?
Většina z nás tuší (stejně jako já před dvěma lety), že to asi nějak jde, ale málokdo vám řekne, co to v reálu konkrétně znamená a jak je třeba postupovat. Když jsem posílání obytného auta před dvěma lety řešil, vyskakovali na mě pouze stránky firem nabízející koupi a individuální dovoz aut z USA do Evropy. O přepravě opačným směrem ticho po pěšině. O posílání obytných aut co nevlezou do kontejneru obzvláště.
Právě proto jsem se rozhodl sepsat tento článek, kde podrobně popíšu jednotlivé části procesu, doporučím agentury, se kterými mám zkušenosti, a přidám několik poznámek se zkušenostmi z přepravy mezi dalšími zeměmi.
Proces posílání auta, z Evropy do USA, ale i jinam se skládá z:
1) Výběr typu přepravy
2) Papírování
3) Časový rozvrh
4) Export z USA
5) Cena
6) Ostatní
1) Výběr typu přepravy
a) Vlezete se do kontejneru – zde to nelimituje hmotnost, ale rozměr dveří kontejneru – 2,34m šířka a 2,28m výška. Vnitřní délka 20-ti stopého kontejneru je 5,89m, 40-ti stopého pak 12,02m. Výhoda je, že auto naložíte a kontejner zapečetíte, po cestě s tím nikdo nemůže manipulovat. Ale většinou jezdí standartní 40-ti stopé kontejnery a tam je lepší, když se domluví dva lidé dohromady, pak to vychází nejekonomičtěji. 40-ti stopé kontejnery existují i ve vyšší verzi high-cube – dveře mají výšku 2,59m, ale ty myslím nejsou tak časté.
b) Do kontejneru se nevlezete a pak musíte použít RORO systém . Auto se pak v zásadě převáží stejně jako na trajektu. Nevýhoda je, že kvůli celnímu odbavení, které probíhá bez vaší účasti na obou stranách oceánu, musíte předat klíče všeho přepravní společnosti. To zahrnuje nejen klíče od kabiny auta, ale i od od obývací části, od všech beden, které na autě máte atd.
Toto byl pouze lokální přískok v Patagonii. V případě RORO na lodi s autem neplujete.
Poté, co se rozhodnete mezi přepravou kontejnerem nebo RORO a máte vybraný termín přepravy, poptáte některou z agentur. Agentura pak bookuje místa u jednotlivých lodních společností.
Z agentur bych doporučil dvě:
IVSS www.ivssuk.com a SeaBridge www.sea-bridge.de
S transportem přes www.ivssuk.com byla po cestě tam maximální spokojenost, nabídka s cenou vám přišla téměř obratem. Seabridge jsme použili na cestu z jižní Ameriky zpět do Evropy. Lodních společností je několik, mají vždy několik zastávek podél pobřeží Evropy a na Britských ostrovech a pak mají několik zastávek v Americe. Naše loď zastavovala 2 x v Německu, pak jela do Belgie (Zeebrugge) a odsud Southampton, Halifax, New York, Baltimore a dále na jih. Rozdíly mezi přístavy jsou v desítkách eur. Nejrychlejší trasa je tak Zeebruge - Halifax, jelikož před tím i potom, to buď postupně nakládá nebo postupně vykládá.
2) Papírování
Je třeba zažádat o Temporary Import permit (TIP) do USA od EPA (ministerstvo životního prostředí).
Informace od amerických úřadů si můžete přečíst ZDE. Pro klasické auto/obytňák/dodávku stačí poslat žádost a kopii techničáku emailem na imports@epa.gov . Žádost není vyplnění formuláře, ale v zásadě jde o to napsat průvodní dopis kdo, co a cca odkdy dokdy. Techničák jsem do angličtiny nepřekládal, nějak si s tím poradili. Mají na to lhůtu 6 týdnů, tak pozor. Nám to přišel za 14 dní PDF soubor emailem. Povolení platí automaticky na 1 rok od vlastního importu (ne od vydání dokumentu, což je lepší varianta). Standardní cestou se povolení prodlužit nedá. Tj do roka a do dne musí auto opustit USA. Za toto povolení se nic neplatí, vše je zdarma.
O temporary import permit do USA člověk žádá sám, ostatní věci za vás zařizuje agentura. Postupně vyplníte asi 15 dokumentů (jedni celníci, přístavy, druzí celnici…) ale váš kontakt z agentury vás “vede” a průběžné vám posílá, co je potřeba vyplnit a případně urguje, pokud na něco z toho zapomenete. Jediné, na čem jsem se vždy zarazil byla adresa v USA, kterou tam všude požadují vyplnit a kterou vy pochopitelně nemáte, ale to nikdo neřeší, takže tam můžete dát jak my random motel ve městě kam míříte :-) Agentury mají taky na některé dokumenty i návody, co kam napsat, což hodně pomáhá.
3) Časový rozvrh
V zásadě kdykoli požádáte o nezávaznou nabídku, celková cena se pak nicméně ještě může měnit v závislosti na kurzu dolaru apod, aktualizují vám ji po potvrzení přepravy.
Plavby lodí se vypisují cca 3 měsíce předem, a přestože mají plánovaná data, ta bývají spíš orientační a klidně se mohou posunout týden až dva (většinou dochází spíš ke zpoždění). A je úplně jedno, jak dlouhý úsek jedete vy. Lodě jezdí své pravidelné trasy tam a zpět stejně jako vlaky. Tj. pokud loď kdekoli za začátku nabere zpoždění, veze si ho dál po zbytek trasy. Lodě Evropa – USA jezdí většinou načas, naopak zejména ve Střední a Jižní Americe se nedoporučuje kupovat si letenky do doby, než uděláte fyzicky drop-off auta v přístavu, jelikož jeden až dva týdny posun je spíš běžné.
Auto pak v daný čas (zpravidla několik dní před termínem odplutí) odvezete do vybraného přístavu, vyplníte další papíry a odevzdáte klíče. Zřízenec v přístavu auto zkontroluje a převezme ho od vás. Přeparkují ho dovnitř areálu přístavu na čekací parkoviště. Tam se jim auta a jiné stroje postupně nashromáždí, přijede loď, zřízenci to do ní vše navozí, loď přepluje, dělníci auta vyvozí ven, vyřídí vstupní formality a agentura vám pošle email, že auto je připravené k vyzvednutí.
Trasu z Belgie do New Yorku jede loď cca 11 dní, ale počítejte s tím, že auto odevzdáváte cca. 3-5 pracovních dní předem a zhruba stejnou dobu trvá, než to vyclí a připraví na druhé straně.
4) Export u USA
Do roka a do dne od importu musí vaše auto prokazatelně ze Států odjet. Zde to nicméně pro účely exportu považují za uzavřené, až opustíte celní zónu USA+Kanada+Mexiko. Tj. není možné s autem vyjet do Kanady/Mexika a tím přerušit roční lhůtu. Funguje to stejně jako s vízy. Příjezdem do USA se pouští stopky a pokud ve stanovené lhůtě 365 dní odjedete pouze do Kanady/Mexika, sice jste opustili USA, ale stopky se nezastavují. Můžete se z Kanady/Mexika vrátit do USA, ale poslední opuštění USA musí být do roka od importu. Pak už se vrátit nemůžete. Není to tak, že do roka musíte opustit i Mexiko/Kanadu, tam můžete být 13. a další měsíce (v Mexiku dostáváte na hranicích místní TIP, Kanadu nemám nastudovanou).
Nestačí, že s autem fyzicky odjedete, je třeba to z vaší strany papírově ukončit tím, že na stejnou adresu, ze které vám americký TIP přišel, pošlete důkaz, že auto zároveň:
a) opustilo USA do 12 měsíců
b) později časem opustilo i zónu USA/Kanada/Mexiko
Pošlete jim např. TIP z nějaké jiné země, předávací protokol z přístavu, prostě něco, na čem je vaše SPZ a nějaké razítko. Emailem vám pak odepíšou, že váš TIP byl uzavřen.
5) Cena
Během přípravného procesu se nic neplatí, fakturu posílají, až když loď vypluje. Cena se kalkuluje podle objemu auta (rozměry dle TP). Za našich 46,19m3 jsme platili se všemi poplatky a pojištěním na obou stranách zhruba 100.000 Kč za cestu Belgie – New York (cena 01/2022)
6) Ostatní, aneb pár dalších poznámek týkající se přeprav:
Z Panamy do Kolumbie je ten proces úplně stejný a vzhledem k absenci konkurence normálních trajektů je to bohužel jediná možnost. Cena je téměř totožná s cenou přepravy Evropa – USA. Je to absurdní, ale je to tak. Bližší info jsou ZDE.
Z Jižní Ameriky se dá auto poslat z několika míst. Nejjižnější jsou Santiago de Chile (Chile), Zarate (Buenos Aires, Argentina) a Montevideo (Uruguay). Z posledních dvou je dle našich zkušeností lepší to posílat do/z Montevidea a ne do/z Buenos Aires. Cena je stejná, ale přístav v Montevideu je menší, lépe organizovaný a říká se, že je tam menší pravděpodobnost, že vám auto vykradou. Rovněž pro příjezd je Montevideo lepší na aklimatizaci posádky, než komplikovanější Argentina. Cena přepravy Montevideo – Antverpy nás vyšla na cca 136.000 Kč (12/2022)
Pokud máte nádrž na plyn, ve většině přístavů požadují gas-free certificate. Uděláte si ho po cestě do přístavu, není to problém, ale počítejte s tím, že ta 10-minutová kontrola stojí cca 200 USD.
Povinné ručení není pro vlastní přepravu potřeba a nikdo ho nevyžaduje, budete ho ale potřebovat v USA. V ČR NENÍ pojišťovna, která by nabízela povinné ručení na auto, které by krylo USA a nedejbože Střední Ameriku. Prostě není. Ale dá se koupit online od společností v USA či Mexiku. Auto vidět nepotřebují, stačí pouze fotky. O pojištění bude časem samostatný článek, seznam možných pojišťoven můžu na vyžádání poslat.
Závěrem
Poslat auto do USA není pohledem zpět takový problém, jak se nám před cestou zdálo. Nicméně není to úplně běžné, informací je tím pádem na internetu docela málo. Snad tedy tento článek někomu pomůže se v tom trochu zorientovat.